Malá vesnice Annín se krčí pod vrchem zvaným Mouřenec. Někteří místní se mu vyhýbají oklikou. Nemají z něj příliš dobrý pocit. Pokaždé, když není zbytí a musí se k Mouřenci přiblížit, strach a velmi zvláštní pocit jim zalézá hluboko pod kůži. Může za tyto pocity tragická událost, která připravila o život švédské vojáky? Válečná vřava je v plném proudu. České zem

Šumava byla již od pradávna drsným místem s nelehkými životními podmínkami a zejména zima zde bývala velice krutá. Opuštěné vesničky v zimě často zůstávaly zcela odříznuté od ostatní civilizace, a tak se často jen čekalo, až sníh a mráz povolí a bude možné se vrátit do běžného života. Ne každý však měl to štěstí a zimu přežil, ale výše zmíněné podmínky neumožňovaly pohřbít nebožtíka řádně a včas.

Bludičky zná snad každý z nás. Řadíme je k pohádkovým bytostem, jako jsou například čerti nebo víly. Co když jsou však skutečné? V případě bludiček se údajně jedná o světélkování, objevující se v noci, především pak v močálech a bažinách, avšak někdy také rovněž i na hřbitovech. Tato světla prý mají za úkol zavádět pocestné do močálů, kde většinou takt

Je zajímavé, že tak rozlehlé území, plné lesů, skal a údolí, nemá od nepaměti svého vládce či ochránce, jako je tomu například v Krkonoších. I když se na Šumavě od dávných časů vyskytovala celá řada tajemných bytostí, ve velkém množství pověstí a legend neměla svou ústřední postavu. Byly tu příběhy jak mocných obrů, tak celé řady všelijakých skřítků. Ale nějaký dominantní pověstný vládce chybí.

Lidé pohřbení zaživa, zjevení přízraků či pohanských démonů, to je jen krátký výčet temných legend, které se vážou ke kostelíku sv. Mořice a nedalekému hřbitovu na vrchu Mouřenec. Záhadologové jsou přesvědčeni, že se zdejšími nadpřirozenými silami si není radno zahrávat. Šumavské pověsti jsou často velmi neveselé. Výjimkou není ani sbírka legend okolo

Samota Františkov nedaleko Kvildy na Šumavě je dlouhodobě v hledáčku hledačů pokladů z 2. světové války. Vyprávějí se o ní totiž téměř neuvěřitelné příběhy. Po obsazení Němci se tu údajně měly začít ukrývat důležité písemnosti a možná dokonce cenné nacistické poklady či alespoň přístupové kódy k nim.     Před válkou objekty ve zdejš

Šumavské pohoří na hranicích Česka, Rakouska a Německa neláká pouze na přírodní krásy, ale i na některá záhadná místa. Dvojice jezer u Jezerní hory mezi ně rozhodně patří. Co je na nich tak tajemného? Dvoumotorový těžký stíhač Messerschmitt Bf 110 se z neznámých důvodů zřítil na území tehdejšího protektorátu. Dopadl nedaleko Černéh

Podle dávných pověstí se v krkonošských horách pohybuje tajemný Rýbrcoul, horský démon a jakýsi strážce hor. Z něj se později stává známý Krakonoš. Sám Rýbrcoul má podle některých badatelů předlohu v reálné lidské bytosti. Podobně jako jeho šumavský ženský protějšek. Rýbrcoul na mapě Martina

Dravou šumavskou říčku Losenici podle pověstí v dávných dobách překlenovala prazvláštní lávka. Tvořila ji tři metry dlouhá kost, kterou údajně zdejší lidé nalezli v rozvalinách nedalekého Obřího hradu. Kamennou tvrz totiž údajně vybudovali giganti. A podle některých teorií zde mohli na náš svět pronikat nemrtví! Zataženou oblohu křižují blesky a osvětlují skalní ostroh pod vrcholem Valy. Na něm

Podle legend má být dílem obrů, podle archeologů jde o keltské hradisko. Nejvýše položené a také jedno z nejstarších u nás. Zříceniny původně až 5 metrů vysokého kamenného valu se vypínají na skalním ostrohu ve výšce přes 900 metrů nad mořem. Co tato vpravdě obří stavba na šumavském vrchu jménem Valy vlastně střežila a čemu sloužila? To je jedna z doposud nevyřešených záhad. Po stavitelích ani