Čert má v české krajině překvapivě rozsáhlé teritorium. Najdete tu jeho kameny, skály, stoly, mosty, brázdy i celá jezera. Někde prý staví, jinde se s někým vsadí, občas něco ukradne a sem tam po sobě zanechá jen pořádně podivný kámen. Vydejte se po stopách českého čerta.

Na Vysočině, na jižním svahu Melechova nedaleko Rejčkova, se ukrývá Čertův kámen. Na rozdíl od mnoha slavných skal nejde o obrovský monument.

Žulový výchoz je vysoký několik metrů, ale jeho tvar je natolik bizarní, že si vysvětlení v podobě čertovy práce říká téměř sám. Skálu rozděluje výrazná puklina a při pohledu z určitého úhlu může připomínat čertovu hlavu.

Lidová fantazie tak dostává ideální materiál: co je divné, to přece nemůže být jen tak. Podobných názvů jsou přitom v Česku desítky. Podle odborníků se „čertovská“ jména často pojí s místy odlehlými, nevlídnými, nebezpečnými nebo jednoduše zvláštními.

Čertův stolek hlídá údolí

Ještě dobrodružnější atmosféru má Čertův stolek v údolí řeky Doubravy v Železných horách. Skalní vyhlídka leží naproti Sokolohradům a nabízí pohled do hlubokého údolí. Název pochází z legend, podle nichž se v těchto místech pohybuje samotný pekelník.

Jedna z pověstí vypráví, že čert pokouší místního poustevníka. Podle jiné sem přináší kámen, aby škodil stavitelům hradu, jenže ho vyruší kohoutí zakokrhání. Čert uteče a kámen zůstane.

Protože české pověsti mají pro čerty jednu zásadní slabost – málokdy je nechají vyhrát – i tady pekelník nakonec tahá za kratší konec. Okolní údolí Doubravy je přitom samo o sobě skvělým cílem pro pěší výlet.

Největší slávu si ale mezi českými pekelníky drží Čertovo jezero na Šumavě. Leží ve výšce kolem 1030 metrů a jeho ledovcový původ je dávno vysvětlený. Lidová legenda je ovšem mnohem zábavnější:

čert chce odnést dívku do pekla, ona mu přiváže na ocas kámen a při zápasu pekelník vyryje do svahu prohlubeň, která se naplní vodou. Nakonec se v jezeře utopí. Geologie tedy říká ledovec, pověst čert. A právě tahle dvojkolejnost dělá česká tajemná místa tak přitažlivá.

Čertova skála i ruka

Pokud chcete čertovské putování protáhnout, možností máte překvapivě mnoho. U Skryjí se nachází Čertova skála, jejíž vznik vysvětluje legenda o čertovi, který se vsadí s člověkem, že přes noc postaví most přes Berounku.

Jenže člověk ho přelstí a pekelník svou práci nedokončí. Zůstává po něm skála. A pokud už máte čertovského putování dost, právě tady si možná uvědomíte, že některá místa jsou tajemná i bez jediné strašidelné pověsti.

Čertova ruka v srdci Hruboskalska na první pohled vypadá jako obyčejný shluk pískovcových skal. Jenže mezi skalními bloky se ukrývá příběh starý tisíce let. Na vrcholové plošině ve výšce asi 50 metrů nad okolním terénem vzniká už v pravěku opevněné sídliště.

Archeologové zde nacházejí stopy osídlení od neolitu přes dobu bronzovou až po dobu železnou, později také doklady laténského a raně středověkého osídlení.