Pro všechny je to naprostý šok. Dne 20. května roku 1896 se v pařížském operním domě Palais Garnier utrhne jedno z protizávaží lustru a prorazí strop do hlediště. Zabije přitom jednoho člena publika.

Když se o této tragédii dozví francouzský novinář a spisovatel Gaston Leroux (1868–1927), udělá si pár poznámek do svého zápisníku. „Tuhle událost také použiji,“ prokletí mu hlavou. Právě totiž tvoří proslulé dílo Fantom opery.

Nervydrásající román s dobrodružnou a fantastickou zápletkou. Tak se většinou mluví o slavném Fantomovi opery, kterého Leroux poprvé knižně publikuje v roce 1911. Vypráví v něm o znetvořeném muži jménem Erik, který se skrývá v katakombách pod pařížskou operou.

Je nešťastně zamilovaný do zpěvačky Christiny, které se snaží všemi možnými způsoby pomáhat v  kariéře.

Když je na jevišti její největší konkurentka Carlotta, shodí mezi diváky obrovský lustr, aby ji zesměšnil. Christina však jeho lásku neopětuje. Je totiž zamilovaná do svého kamaráda z dětství vikomta Raoula de Chagny.

Fantom opery je oba unese do katakomb, kde se nachází mimo jiné rozsáhlé podzemní jezero. Záhy však mladé milence zase propustí, protože nechce bránit jejich lásce. Umírá žalem a Carlotta ho nakonec pohřbí s prstenem, který jí věnoval. Jde jen o knižní fikce.

Fantom prý existoval!

„Každý, kdo se bude příběhem Fantoma opery zabývat dlouhodoběji, musí nutně dospět k závěru, že některé jeho prvky jsou pravdivé,“ říká současná americká publicistka Virginia Lamkin.

Například pád protizávaží lustru v pařížské opeře je historicky doložitelný z roku 1896. Stejně tak existují záznamy z počátku 20. století o nálezu těla znetvořeného muže v tajné místnosti pod Palais Garnier, který měl na prstě zlatý prsten.

Ve stejném podzemí je navíc objeveno jezero. Vypadá to tedy, že do sebe všechno zapadá! „Leroux byl prostě investigativní žurnalista a založil svůj příběh na skutečných událostech,“ dodává Lamkin. S něčím takovým se přitom netají ani samotný autor.

„Fantom opery existoval. Vůbec to nebyla jen inspirace umělců, pověra ředitelů a směšný výtvor vzrušených mozků slečen z baletního sboru, jejich matek, šatnářek a vrátné.

Ano, existoval, byl to člověk z masa a kostí, ačkoliv vypadal jako skutečný fantom,“ píše Leroux v předmluvě ke svému dílu. Je to všechno pravda?