Desítky kilometrů regálů, miliony dokumentů a pověst místa, kam běžný člověk nikdy nevstoupí. Vatikánský apoštolský archiv po staletí podněcuje představivost historiků i milovníků záhad.

Skrývá důkazy o ztracených evangeliích, tajných dohodách s panovníky nebo dokonce o mimozemšťanech? Nebo je největší záhadou něco úplně jiného?

Masivní dveře se zavřou a za nimi se rozprostře labyrint polic dlouhý více než 85 kilometrů. V nich odpočívají listiny staré přes tisíc let, dopisy králů, papežské buly i diplomatická korespondence, která formuje dějiny Evropy.

Právě tato nepřeberná zásoba dokumentů dává vzniknout legendám o takzvaném Vatikánském tajném archivu. Ve skutečnosti však slovo secretum v latině neznamená „tajný“, ale spíše „soukromý“ či „vyhrazený“.

Archiv navíc není uzavřený navždy, už od roku 1881 do něj mají přístup kvalifikovaní badatelé. Přesto se kolem něj dodnes šíří zvěsti o ukrytých spisech, které by údajně mohly změnit naše chápání historie.

„Je to největší archiv středověku na světě a obsahuje materiály univerzálního významu,“ říká německý historik Arnold Esch. Jen málokteré místo proto vyvolává tolik otázek.

Ztracená evangelia i tajemství templářů

Největší záhady se netýkají jen toho, co archiv obsahuje, ale také toho, co v něm badatelé teprve hledají.

Spekuluje se o ztracených evangeliích, dokumentech o templářích, tajných jednáních s evropskými panovníky nebo dosud neznámých spisech z období inkvizice.

Velkou pozornost poutají především materiály k procesu s Galileem, korespondence anglického krále Jindřicha VIII. (1491-1547) žádajícího o zrušení manželství s Kateřinou Aragonskou či miliony dokumentů z pontifikátu Pia XII. (1876-1958), jehož role během druhé světové války stále vyvolává spory.

Americký historik David Kertzer, který patří mezi badatele studující nově zpřístupněné fondy, upozorňuje:

„Archivy nám často neposkytují jednoduché odpovědi, ale mnohem složitější obraz minulosti.“ Právě tato nejednoznačnost dává prostor nejrůznějším teoriím, podle nichž Vatikán ukrývá důkazy o Ježíšově rodině, záznamy o mimozemských návštěvách nebo dokonce bájný Chronovizor – zařízení umožňující nahlížet do minulosti. Pro žádné z těchto tvrzení však neexistují věrohodné historické důkazy.

Dechberoucí rozsah

Možná je ale největší záhadou samotný rozsah archivu. Nikdo dnes přesně neví, kolik příběhů v jeho depozitářích ještě čeká na své objevení.

Každoročně sem přijíždějí historici z celého světa a otevírají dosud neprozkoumané kartony, které po staletí nikdo nestudoval.

Prefekt archivu, arcibiskup Sergio Pagano, opakovaně zdůrazňuje, že nejde o trezor plný senzačních tajemství, ale o mimořádně cennou historickou paměť lidstva.

Přesto právě skutečnost, že většina dokumentů zůstává nepřečtená, živí představivost veřejnosti. Jsou mezi nimi listiny, které přepíší učebnice dějepisu?

Nebo jen tisíce zdánlivě obyčejných dopisů, z nichž teprve pečlivá práce historiků složí nový obraz minulosti? Dokud poslední neprozkoumaná schránka nezmizí z regálů, bude Apoštolský archiv Vatikánu patřit k největším záhadám světa.