Oběť přiznala, že byla bezmála tři roky „terorizována temným duchem“ poté, co našla na ulici vyhozený obraz a vzala si ho domů. Od chvíle, kdy malbu pověsí na zeď, se prý věci mění pouze k horšímu. Může za to snad prokletá malba?

Mel Hamilton vypráví, že od chvíle, kdy umístila portrét do svého bytu, se věci změnily k horšímu. Obraz našla pohozený vedle obchodního domu v Brightonu ve Velké Británii.

Měl zlomený rám, ale žena si i přesto myslela, že by to mohl být pěkný kousek do jejího obýváku. Obraz je původně namalován v roce 1973 a představuje atraktivní ženu oblečenou v bílém rouchu, ověšenou šperky.

Během několika dní od umístění obrazu do obývacího pokoje se však prý začaly dít nevysvětlitelné věci! Byla snad v obraze uvězněna duše zemřelého, jež nikdy nedošla klidu?

Malba na ulici

Když Mel toho dne prochází kolem obchodního domu ve městě Brighton, panuje na ulici klid a ve vzduchu je cítit závan teplého počasí. Na chvíli se zastaví a rozhlédne se kolem sebe. Její pohled upoutá cosi na zemi. S překvapením zjistí, že to je starý obraz.

Přistoupí k němu a zvedne ho ze země. Je nádherný! Zadní strana uvádí, že byl namalován v roce 1973. Na plátně je vyobrazena atraktivní Afroameričanka, která je oblečena v bílém rouchu a je ozdobena drahými šperky.

Rám je poškozený, ale to ženě nebrání v tom, aby si ho vzala domů. Až potom, co si obraz pověsí v obýváku na zeď, zjistí, že udělala osudovou chybu. Za několik dní se prý začínají dít velmi zvláštní věci, na které se těžko hledají odpovědi.

Něco není v pořádku

„Během krátké doby, co jsem obraz přerámovala a pověsila, se v domě začala vyskytovat paranormální aktivita,“ vypráví žena, a vzpomíná na mrazivé události. V oné době si prochází těžkým rozvodem.

Odstěhuje se od svého bývalého manžela a bere si s sebou jen pár věcí, včetně obrazu a svého psa. Po přestěhování se do nového bytu její starý, ale jinak zdravý německý ovčák náhle umírá.

Zanedlouho se kanály v televizi začnou samy přepínat a dveře v bytě se bez cizí pomoci otevírají a zavírají. „Tyto události mě zcela zničily. Byla jsem úplně sama.

Jen já a ten přízrak.“ Jako vášnivá zahradnice si Mel potrpí na krásné květiny, ale i to se časem pokazí. Rostliny jí údajně před očima umírají během několika hodin poté, co je přinese do bytu.

Podle ženy se na ni napojila temná entita s úmyslem zničit její život. Vyšetřovatelé paranor-

málních jevů věří, že temná energie neboli duchové loví lidi, když jsou nejzranitelnější. Je tomu tak i v tomto případě?

Výplod fantazie?

V té samé době, kdy se Mel potýká se zlým duchem, bojuje také s nebezpečnou závislostí. „Měla velký problém. Nebyl to ale duch, nýbrž alkohol, kdo ji terorizoval,“ shodují se její sousedé. Žena je šokována, že jí nikdo nevěří.

Nakonec zavolá svému synovi a donutí ho, aby obraz vyhodil. Téměř okamžitě po jeho odstranění prý činnost v bytě ustává. Mel se zbaví i své závislosti a zůstává střízlivá. Časem si najde nového muže a její domov se stává zase tím, čím býval dříve.

Opravdu za to mohl obraz, který údajně skrýval zlého démona, jenž se snažil zničit Mel život? Nebo to byl jen výplod fantazie, který se vytratil poté, co se zbavila zcela jiného démona – jménem alkohol?

Děsivé umění

Umělecká díla naší historie jsou úchvatná, ale i nebezpečná. Mezi těmito velkolepými mistrovskými díly je množství strašidelných obrazů, které odhalují lidskou zkaženost.

Tyto temné malby nám dávají nahlédnout do hlubin utrpení a strachu lidstva. Jedním takovým je Pozemská marnost a božská spása od Hanse Memlinga (1430–1494) nebo malba z roku 1781 s názvem Noční můra od švýcarského umělce Henryho Fuseliho (1741–1825).

Znepokojivá sbírka temných a fascinujících obrazů může podle mnohých skrývat děsivou sílu. Je to opravdu možné?