Speciální tunel pro převoz mrtvých, barbarské lékařské metody, tisíce mrtvých. Takovou pověst má jedno z nejstrašidelnějších míst na světě, bývalá léčebna pro pacienty s tuberkulózou v americkém státě Kentucky.
Dnes je vyhledávaným cílem lovců paranormálních jevů a podle všeho si zde opravdu přicházejí na své!
Málokteré místo na světě je více proslulé paranormálními jevy a děsivou historií než bývalé sanatorium Waverly Hills v Kentucky. Pověstný je především tzv. tunel smrti, který měl být určen pro přepravu mrtvých těl z objektu.
Také poté, co budovu opustí poslední nemocní s TBC, je i její další osud pochmurný. Opět zde údajně trpí a umírají lidé! Co se zde dělo?
Luxusní zařízení
Sanatorium Waverly Hills je před druhou světovou válkou považováno za nejmodernější v celé zemi. Nemocní se musí zapisovat na čekací listinu.
Pacientům je k dispozici kadeřník, stomatolog, knihovna, divadelní sál, kde se zároveň promítají i filmy, každé lůžko je rovněž vybaveno sluchátky pro poslech rádia. Děti zde mají svou školu a na zahradě hřiště.
V sanatoriu je jako v obdobných zařízeních základem léčby především odpočinek, kvalitní strava a čerstvý vzduch. Nemocní s tuberkulózou v pokročilém stadiu se však nevyhnou různým operacím, například odnětí až sedmi žeber.
Jindy se do plic umístí balónek, který se po naplnění vzduchem uměle rozšíří. Tyto postupy však nejsou nějakou krutou specialitou tohoto zařízení. Ve své době patří k běžným metodám při léčbě TBC. Přes veškerou péči mnoho pacientů umírá. Odvážejí je opravdu speciálním tunelem smrti?
Nechtějí strašit pacienty
Pro odvoz mrtvých těl z léčebny je používán podzemní tunel, který slouží zároveň jako zásobovací koridor a v době války také jako kryt.
Tehdejší vedení sanatoria zastává názor, že pro udržení dobrého psychického stavu pacientů není dobré, aby vídali mrtvá těla. S nástupem antibiotik a snížením počtu nemocných s TBC je léčebna v roce 1961 uzavřena.
O rok později je zde otevřeno zařízení dlouhodobé péče pro přestárlé. Ti zde žijí v příšerných podmínkách a údajně zakouší týrání ze strany personálu i používání drastických léčebných postupů. Proto je zařízení státem v roce 1980 uzavřeno.
Sanatorium v dalších desetiletích opakovaně mění majitele a kdysi impozantní budova se stává zvolna ruinou, kde přespávají bezdomovci a pochybné existence. Ti brzy líčí podivné události a setkání.
Mohla to být pouze jejich zjitřená fantazie, obyčejné výmysly, nebo je něco skutečně vyděsilo?
Rušno v prázdné budově
„Kolem půl čtvrté jsme viděli velké auto ze třicátých let. Svítili jsme na něj baterkami a obdivovali ho,“ popisuje jeden z mnoha zážitků americká odbornice na paranormální jevy Lynn S. Olson s tím, že mohlo jít o pohřební vůz.
V objektu je nyní možné absolvovat noční prohlídky pro veřejnost. Jejich účastníci opakovaně hlásí setkání s duchy dětí i dospělých nebo přízrak ženy s krvácejícími zápěstími!
Bouchají zde prý dveře, je slyšet volání o pomoc, kroky i podivné zvuky, v kuchyni má být cítit vůně čerstvého pečiva. V pátém patře se nachází legendami opředený pokoj číslo 502. V něm měly spáchat sebevraždu dvě zdejší zdravotní sestry.
Jedna se v roce 1928 oběsila, druhá o čtyři roky později skočila z okna. Její přízrak tady lovci duchů údajně opakovaně viděli stát na parapetu! Nabízí se otázka, co přesně za neobvyklou hustotou duchů stojí.
Je to jen reklamní tah, obchod a snaha současných majitelů vytěžit z ponuré minulosti budovy maximum? Anebo je to skutečně místo, kde mrtví nenalézají klid ani po smrti?