Každý z nás chtěl být někdy aspoň na okamžik na jiném místě, někde daleko od starostí a problémů. Co když se to některým lidem daří, aniž by jejich tělo skutečně odešlo?
Pro astrální cestování se někdy používá i termín „vystoupení z těla“. Tedy schopnost oddělit na spirituální úrovni svou duši od těla a být schopen cestovat téměř na jakékoliv vzdálenosti.
Víra v tuto schopnost je stará tisíce let a i dnes řada lidí tvrdí, že to dokáže. „V roce 1958 jsem bez zjevné příčiny začal opouštět své fyzické tělo. Nebylo to záměrné, nepraktikoval jsem žádné duševní cvičení.
Nebylo to ve spánku, takže jsem se z toho nemohl jednoduše probudit,“ popisuje první zkušenost s tímto jevem Američan Robert Monroe (1915–1995).
Následně o fenoménu napíše několik knih, ve kterých hovoří o svých zkušenostech i třeba o tom, jak potkával jiné cestovatele. Monroe prý během cest dokáže létat, procházet skrz stěny a navazovat kontakty s dávno mrtvými osobami.
Stejné zkušenosti mají i další lidé, kteří něco takového zažili. Po celé planetě jich j
sou každý rok tisíce. Mnozí badatelé poukazují na to, že zkušenosti s tímto jevem mají hlavně lidé, kteří jsou na pokraji smrti nebo jsou velmi silně spirituálně založení.
Ostatně, o návštěvách jiných světů mluví řada významných duchovních osobností prakticky ze všech náboženství.

Je možné vycítit blížící se smrt?
Američan Eamon McEneaney pracující ve 105. patře severního mrakodrapu Světového obchodního centra se vypravuje do práce. Je nervózní, stejně jako už několik dní předtím. Ruce se mu třesou a těsně před odchodem dostává zvláštní závrať.
Jeho žena ho prosí, aby do práce tentokrát nechodil, ale marně. O několik hodin později, 11. září 2001, Eamon umírá v troskách zříceného mrakodrapu. Tušil toho rána, že zemře?
Eamonův neklid a pravděpodobné tušení blížící se hrůzy je ovšem jen jedním příkladem z tisíců po celém světě. Nejčastěji lidé cítí neblahé události, například přicházející smrt, ať už svou, tak jiných lidí.
V říjnu 1966 předpověděla devítiletá dívka Eryl Mai Jones z města Aberfan v jižním Walesu, že její školu „zalehne něco černého“. O dva dny později budovu zasypala hlušina z uhelného dolu. Zemřelo 144 lidí, včetně Eryl.
Popsaných předtuch různých událostí jsou tisíce a čas od času má nějakou každý z nás. Bohužel tato schopnost je obvykle neovladatelná a přichází bez varování. Žádným badatelům se nepodařilo přijít na klíč, který by umožnil pochopit, co za ní stojí.
Přesto ji údajně někteří lidé dokázali ovládnout a stát se věštci. Příkladem může být Američanka Jeane Dixon (1904–1997), která v roce 1956 předpovídá atentát na amerického prezidenta J. F. Kennedyho (1917–1963).


