Sir Arthur Conan Doyle nebyl jen otec nejslavnějšího ze všech detektivů Sherlocka Holmese. O něco méně známým hrdinou jeho děl je profesor George Challenger, který v románu The Lost World (Ztracený svět) nachází na vrcholu jihoamerických hor poslední přeživší dinosaury. Románový profesor měl skutečnou předlohu: plukovníka Percyho  Fawcetta - který ale v Jižní Africe prožil dobrodružství ještě neuv

Roku 1909 vykopal italský archeolog Luigi Perniere na jihu Kréty poblíž města Tymbaki v minójském paláci známém dnes jako Faistos disk z vypálené hlíny. Ukázalo se, že to není miska: jeho povrch pokrývaly podivné znaky. Jsou na disku umístěny po obou stranách do spirálových drah a nepodobají se žádnému známému písmu ze staré Kréty, ani odjinud. Dodnes se ho nepodařilo rozluštit, přestože snahy roz

Ani po objevení ruin vikingské osady na kanadském ostrově Newfoundlandu se dlouho nezdálo, že je nutné zpochybnit prvenství Kryštofa Kolumba. Trosky zdánlivě naznačovaly, že vikingský pokus o osídlení nového kontinentu rychle ztroskotal, zatímco od přistání Kolumbových lodí už proud Evropanů do Ameriky nikdy neustal. Přibývá však náznaků, že vikingské pokusy prozkoumat a osídlit nový kontinent měl

Asi o žádné starověké stavbě nemluví tolik legend, jako o Šalamounově chrámu v Jeruzalémě. Nejen že lokalita, na níž podle tradice stával, je nejposvátnějším místem judaismu a hraje významnou roli i v dalších náboženstvích, ale měl to také být úkryt záhadné Archy úmluvy. K Šalamounovu chrámu se také vztahují mýty týkající se vzniku tajných sekt a společností, včetně templářů a svobodných zednářů.

Tajemné trosky mezi krušnohorskými rašeliništi Památky po zaniklých civilizacích jsou vždy vzrušující, i když žít byste v nich určitě nechtěli. Svým způsobem takovou cizí "civilizací" bylo i období nacismu, po kterém u nás zůstala řada památek hrůzných i plných záhad zároveň. Není náhoda, že mnoho jich souvisí s podzemím. Jednou z nich je objekt Rolava v Krušných horách. [gallery ids="162270,16

  Posvátné kopce má řada národů a ani Češi nejsou výjimkou. Na Říp měl podle pověsti přijít praotec Čech, aby zde usadil svůj lid, v Blaníku pak spí kníže Václav se svými rytíři, připraveni přijít národu na pomoc v nejhorších chvílích. Ve skutečnosti se však na Řípu nenašlo nic opravdu starobylého a na Blaníku bylo „pouze“ keltské osídlení. A jsme u jádra věci: mnohé z toho, co považuj

Je to jedna z velkých záhad Třetí říše: jak daleko byl za druhé světové války vývoj německé atomové bomby? Mohlo by se zdát, že věc je jasná: kdyby měl Adolf Hitler jadernou zbraň, dějiny by vypadaly jinak. Oficiální poválečná historie dlouho tvrdila, že nacistický jaderný výzkum neměl šanci uspět. Přibývá ale indicií, podle nichž byla německá nukleární exploze doslova na spadnutí. Někteří autoři

Mikulovský zámek lidé znají jako malebnou dominantu neméně malebného města pod Pálavou - ale nevypadal tak vždycky. Dneska už málokdo ví, že v závěru druhé světové války tady došlo k velkému požáru, který způsobil nenapravitelné škody. Mimo jiné tehdy byly zničeny unikátní sbírky prehistorických artefakt nevyčíslitelné ceny. Vznik požáru obklopují záhady, které se dodnes nepodařilo rozluštit. [

Na povrchu země u nás už moc památek na nacistickou hrůzovládu není, ale pod zemí jich tu zůstalo pořád dost. Většinou mají podobu jednoho z nejotřesnějších projevů zrůdného totalitního režimu: podzemních továren hloubených ve skále otroky, kteří se tu měli upracovat k smrti. Po dokončení tu titíž otroci také v nelidských podmínkách pracovali - bez naděje na svobodu. K těm méně známým patří podzem

Zatímco takzvaný tunguzský meteorit už je záhada poněkud profláknutá, o jiné sibiřské podivnosti ví jen málo kdo - a přesto je kolem ní otazníků mnohem víc. Útvar nejčastěji označovaný jako Patomský kráter nebo Kolpakovův kužel leží v irkutské oblasti přibližně 360kilometrů od města Bodaibo a přestože se záhadou jeho vzniku zabývá řada vědeckých i méně vědeckých hypotéz, žádná beze zbytku nevysvět