Na otázku, jestli u nás soptí nějaký aktivní vulkán, samozřejmě správná odpověď zní ne – a většina lidí je tomu nejspíš ráda, protože sopky umějí být zlé. Ale v budoucnu už tu takový klid být nemusí, protože záhadné zemětřesné roje na Chebsku i další symptomy podle některých teorií naznačují, že se tu žhavé magma dere k povrchu.   Horké pra

Koně, moře, podzemí a zemětřesení... Věci, které na první pohled spolu nemají vůbec nic společného. A přece je dávné legendy, lidové pohádky i podvědomí psychicky nemocných lidí podivným způsobem vzájemně propojují. Je možné, že tato záhadná spojitost ukrývá nějaké tajemství pocházející ze samých počátků lidské civilizace? Nebo dokonce z temných vod minulosti ještě mnohem hlubších?   [g

Pražský hrad je viditelný symbol tisícileté české státnosti, architektonický skvost, pokladnice korunovačních klenotů, pohřebiště králů i sídlo prezidenta... ale pod tím vším má ještě hlubší a tajemnější vrstvu, která se ztrácí v záhadné pohanské minulosti a je plná mystiky. Už jen z nepřímých indicií můžeme odhadovat, co se tu odehrávalo na úsvitu věků. [gallery ids="169861,169862,169864,16986

Dobrodružná literatura je plná příběhů o tom, co s člověkem udělá nález zlata. Ke zlaté horečce ale nemuselo docházet jen na druhém konci světa v Kalifornii nebo na Yukonu. Ne tak dávno vypukla i v jihočeských Křepicích nedaleko Vodňan, které jsou proslulé spíš kapry než rýžovacími pánvemi, revolvery a noži. Sice odezněla stejně rychle jak začala, přesto za sebou dodnes zanechává dlouhý stín:

Sir Arthur Conan Doyle nebyl jen otec nejslavnějšího ze všech detektivů Sherlocka Holmese. O něco méně známým hrdinou jeho děl je profesor George Challenger, který v románu The Lost World (Ztracený svět) nachází na vrcholu jihoamerických hor poslední přeživší dinosaury. Románový profesor měl skutečnou předlohu: plukovníka Percyho  Fawcetta - který ale v Jižní Africe prožil dobrodružství ještě neuv

Roku 1909 vykopal italský archeolog Luigi Perniere na jihu Kréty poblíž města Tymbaki v minójském paláci známém dnes jako Faistos disk z vypálené hlíny. Ukázalo se, že to není miska: jeho povrch pokrývaly podivné znaky. Jsou na disku umístěny po obou stranách do spirálových drah a nepodobají se žádnému známému písmu ze staré Kréty, ani odjinud. Dodnes se ho nepodařilo rozluštit, přestože snahy roz

Ani po objevení ruin vikingské osady na kanadském ostrově Newfoundlandu se dlouho nezdálo, že je nutné zpochybnit prvenství Kryštofa Kolumba. Trosky zdánlivě naznačovaly, že vikingský pokus o osídlení nového kontinentu rychle ztroskotal, zatímco od přistání Kolumbových lodí už proud Evropanů do Ameriky nikdy neustal. Přibývá však náznaků, že vikingské pokusy prozkoumat a osídlit nový kontinent měl

Asi o žádné starověké stavbě nemluví tolik legend, jako o Šalamounově chrámu v Jeruzalémě. Nejen že lokalita, na níž podle tradice stával, je nejposvátnějším místem judaismu a hraje významnou roli i v dalších náboženstvích, ale měl to také být úkryt záhadné Archy úmluvy. K Šalamounovu chrámu se také vztahují mýty týkající se vzniku tajných sekt a společností, včetně templářů a svobodných zednářů.

Tajemné trosky mezi krušnohorskými rašeliništi Památky po zaniklých civilizacích jsou vždy vzrušující, i když žít byste v nich určitě nechtěli. Svým způsobem takovou cizí "civilizací" bylo i období nacismu, po kterém u nás zůstala řada památek hrůzných i plných záhad zároveň. Není náhoda, že mnoho jich souvisí s podzemím. Jednou z nich je objekt Rolava v Krušných horách. [gallery ids="162270,16

  Posvátné kopce má řada národů a ani Češi nejsou výjimkou. Na Říp měl podle pověsti přijít praotec Čech, aby zde usadil svůj lid, v Blaníku pak spí kníže Václav se svými rytíři, připraveni přijít národu na pomoc v nejhorších chvílích. Ve skutečnosti se však na Řípu nenašlo nic opravdu starobylého a na Blaníku bylo „pouze“ keltské osídlení. A jsme u jádra věci: mnohé z toho, co považuj