Co je to vlastně lidské vědomí? A odkud se vzalo? To jsou otázky, které trápí jak obyčejné lidi tak vědce už od pradávna. Teorie a odpovědi se různí a jsou více či méně fantaskní. Jedna z nejnovějších vědeckých teorií přichází s myšlenkou, že lidské vědomí není produktem našeho těla, ale bylo do nás vpraveno pravěkým virem. Naše vědomí je jednou z věcí, díky kterým se lišíme od zvířat. Schopnos

Europa, šestý největší měsíc ve sluneční soustavě, byla objevena Galileo Galileim v roce 1610. Tento jupiterův mesíc je jen o něco menší než měsíc obíhající zemi a jeho viditelný povrch je pokrytý hladkou ledovou krustou protkanou sítí malých kráterů a dlouhých rovných prasklin křižujících ledový povrch planety v náhodných směrech. Je možné, že jsou tyto čáry na povrchu nejhladšího tělesa ve slune

Přestože je u nás konec ledna obdobím, které se nese ve znamení zimních radovánek, v Austrálii je toto období časem těch největších veder. Teploty v Austrálii letos dosáhly na rekordní hodnoty, například v Sydney byla naměřena nejvyšší teplota od roku 1939, a to 116,78 stupňů farenheita (47,1 stupňů celsia). Takové teploty jsou hrozbou pro místní faunu a flóru. Na vlastní kůži to měla pocítit také

Pád velkého počtu mrtvých ptačích těl z oblohy na zem byl během historie lidstva již několikrát zaznamenán, přesto tato skutečnost v posledních lednových dnech šokovala jak obyvatele oblasti Draper v Utahu, tak rezidenty oblasti Říma okolo brány Porta Pia. Na obou zmíněných místech byla zem pokryta stovkami, možná tisíci, mrtvými špačky, kteří se nevyjasněných důvodů a s polámanými kostmi zřítily 

Sedm dní před krvavě rudým úplňkem se v blízkosti ruského města Novotarmansk v regionu Tyumen do rudé oděla i blízká řeka Molchanka. Místní, z velké části věřící, byli tímto zvláštním úkazem vyděšeni. Obecné zděšení podpořilo i načasování tohoto úkazu, v kombinaci s blížícím se krvavým úplňkem se totiž mnozí místní domnívali, že se blíží konec světa. Od změny zabarvení řeky, do doby, kdy dorazi

Přes sto let starou záhadu se podařilo rozlousknout vědcům z Manchesteru. Rozluštili, jaký byl vztah mezi dvěma mužskými mumifikovanými těly, která byla nalezena v těsné vzájemné blízkosti ve vesnici Deir Rifeh, asi čtyři sta kilometrů jižně od Káhiry. Muži se jmenovali Khnum-Nakht a Nakht-Ankh a krom místa nálezu je spojovalo i ženské jméno Khnum-Aa, vyobrazené na jejich sarkofázích. Nejnověj