Vědci objevili v čínské provincii Guizhou 228 milionů let starou zkamenělinu pravěké želvy. Měla specifický zobák bez zubů a žádný krunýř. Druh byl nazván „Eorhynchochelys sinensis“, volně přeloženo jako "Rozbřesk želvího zobáku z Číny". Olivier Rieppel z Přírodovědného muzea v Chicagu říká: "tento tvor byl přibližně 180 cm dlouhý s podivným kulatým tělem, měl dlouhý ocas a přední část čelis

Halloween je celosvětově stále oblíbenějším svátkem. Během jeho oslav vyráží do ulic nespočet hrůzostrašných masek. Kostým této holčičky vám ale doslova vyrazí dech. Hvězdou Instagramu je teprve dvouletá Maya Hwang ze Southbay Village na Filipínách. Její matce Krystel se v hlavě před strašidelných rojem rodí nápad. Její dcerka rozhodně nepůjde za čarodějnici nebo některého ze superhrdinů jako o

V Německu byla objevena fosilie nejstarší známé masožravé ryby, která žila v oblasti dnešní střední Evropy asi před 150 miliony lety. Jedná se pravděpodobně o prapředka dnešní pirani. Zkamenělinu identifikoval mezinárodní tým vědců. Ten také objevil fosilní pozůstatky několika dalších ryb, na kterých si tento prehistorický masožravec kdysi pochutnával. Kdo se s piraňou setkal, neměl absolutně š

Začátkem října se ve vzdáleném havajském souostroví prohání hurikán Walaka. Nese s sebou silné bouře, díky kterým mizí pod vodou východní ostrov o rozloze jedenácti akrů. A to doslova před očima. Stačí k tomu jen pár hodin. Jeho osud sledují vědci amerického Úřadu na ochranu ryb a divoké zvěře pomocí satelitních snímků. Klimatolog a univerzitní profesor Chip Fletcher popisuje událost jako "dalš

Budou mít homosexuální páry své vlastní děti? Možná ano. Výzkum, který provedli Wei Li a jeho kolegové z Čínské akademie věd, se snaží odpovědět na otázku, proč je u savců nutné, aby při vzniku nového života splynula spermie s vajíčkem. Některé živočišné druhy (jako například žraloci kladivouni nebo varani komodští) se totiž rozmnožují i bez nutnosti genetického příspěvku od otce. A jak výzkum

Nejnovější přistávací modul MASCOT (vyrobený pod záštitou Německého střediska pro letectví a kosmonautiku – DLR) se blíží k povrchu asteroidu Ryugu. Na průzkum planetky má ale pouhých sedmnáct hodin. Poté mu dochází energie. Japonská agentura JAXA se zapsala do historie. Na asteroid totiž úspěšně vypustila dva „hopsající“ roboty. Ti nyní zkoumají jeho povrch. Více si o nich můžete přečíst zde.

Japonská vesmírná agentura JAXA odhalila první videozáznam z povrchu asteroidu Ryugu. Devadesátiminutový snímek nabízí naprosto unikátní pohled na povrch této záhadné planetky. Sonda Hayabusa2 vypouští na asteroid kontejner MINERVA-II1, ze kterého uvolňuje dva roboty. Ti nyní zkoumají různá temná zákoutí planetky. Kvůli extrémně nízké gravitaci se ale roboti nepohybují klasickou jízdou po kole