V severozápadním Bulharsku se nachází středověká pevnost Baba Vida. Jedná se o jedinou ucelenou a dochovanou fortifikaci tohoto typu v celé zemi. Velmi oblíbená je u návštěvníků, kteří putují Bulharskem po stopách paranormálních aktivit.

Hrad zde byl vybudován již v desátém století, a to na místě římské pevnosti Bononia. Baba Vida se trvale zapsala do historie, když po osm měsíců odolávala obléhání byzantskou armádou. Významnou úlohu měla i při válkách s Osmany.

Historie i duchové

Později se Baba Vida stala důležitou základnou i pro osmanskou správu. Sloužila jako sklad zbraní a obávané vězení. Již v roce 1964 byl hrad prohlášen bulharskou kulturní památkou.

Na konci sedmdesátých let měl však přitáhnout pozornost i jako lokalita pro pozorování paranormálních aktivit.

Očití svědkové uváděli, že se na hradbách zjevovaly podivné stíny, hlášeny byly neobvyklé akustické projevy zahrnující řinčení zbraní, zvuky kroků a smích. Senzibilové tvrdili, že jde patrně o duchy vojáků, kteří zde v minulosti sloužili.

Mezi přízraky vynikala zejména postava v dávné osmanské uniformě. Proč?

Voják-kajícník

Zatímco ostatní paranormální entity se pohybovaly v uctivé vzdálenosti a při snaze o bližší kontakt se rozplynuly, “ duch Osmana” se choval jinak. Občas se totiž zdálo, jako by lidem pokynul a zval je, aby přišli blíž. Na začátku osmdesátých let prý jeden turista skutečně překonal strach…

Když se o hodinu později připojil v podhradí ke skupině, vyprávěl, že to nebyl duch osmanského bojovníka, ale bulharského mladíka jménem Todor, kterého Osmané přinutili vstoupit do jejich armády.

Chtěl prý jen poprosit někoho o odpuštění, aby jeho duše nalezla klid. Podařilo se? Kdoví… Duch v osmanské uniformě se však už v dalších letech na hradbách neukázal.