V roce 1932 spatřil William Beebe (1877-1962) okénkem ponorného zařízení – batysféry podivného tvora. Místem mysteriózního setkání byl Atlantský oceán u Bermudského souostroví. Co biolog v hloubce 640 metrů vlastně zahlédl?
Beebe přísahal, že viděl obří dračí rybu, které také vymyslel i jméno – Bathysphaera intacta. Nad tímto hlubinným druhem ryby však stále visí otazník. Mnozí Beebeho pozorování zpochybňovali.
Obří dračí ryba tak patří spíše do kategorie kryptidů – živočichů, jejichž existenci nelze doložit standardními vědeckými postupy.
![Údajná podoba dračí ryby druhu Bathysphaera intacta, jak ji kreslíři popsal William Beebe. Zdroj ilustračního obrázku: The Great Mule of Eupatoria, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/04/1-25-768x426.jpg)
Batysféra versus batyskaf
V čem se William Beebe nacházel, když učinil tento kontroverzní objev? Batysféra byla výzkumným modulem kulového tvaru. Pod hladinu byla spouštěna na laně z doprovodné lodi. Využívala se pro průzkum oceánu ve 30. letech minulého století.
V roce 1932 zaznamenala batysféra hloubkový rekord, který nebyl dlouhé roky překonán.
![Ponorné zařízení batysféra. Zdroj ilustračního obrázku: Leo Wehrli, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/04/2-25.jpg)
Byla spuštěna do hloubky 932 metrů. Tuto hloubku překonalo až modernější ponorné zařízení – batyskaf. Rozdíl mezi batysférou a batyskafem je především v míře autonomie během ponorů.
Oproti batysféře není batyskaf odkázán na lano a může samostatně pod hladinou manévrovat.
Tajemné hlubiny oceánu
Zpátky však k údajnému objevu hlubinné ryby Bathysphaera intacta. Beebe byl o její existenci pevně přesvědčen.
![Batysféra byla obvykle spouštěna do hloubek stovek metrů. Zdroj ilustračního obrázku: Leo Wehrli, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/04/5-3-768x921.jpg)
Popsal ji jako rybu podobnou dravé barakudě, která navíc disponovala schopností bioluminiscence. Bohužel, vědec neměl k dispozici fotoaparát. Uznání nového druhu ryby by tak mohlo být obhájeno pouze jeho pozorováním. Takový postup ovšem akademici odmítali.
![William Beebe byl zaníceným výzkumníkem nejen pod hladinou oceánu, ale i na souši. Zdroj ilustrační fotografie: New York Zoological Society (now known as the Wildlife Conservation Society), Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/04/4-25.jpg)
Pravdou však je, že i v současnosti mořští biologové a oceánologové souhlasí s tvrzením, že hlubiny oceánu nám ještě mohou přichystat řadu překvapení, a to i v kontextu nových živočišných druhů.
Není totiž přehnaným tvrzením, že o povrchu Měsíce toho víme více než o oceánském dně v hloubkách řádu kilometrů.