Skip to content

Černé díry: Brány do jiných světů, nebo odpadkové koše galaxie?

Uprostřed galaxie se pomalu otáčí obrovské mračno prachu, plynů a kusů asteroidů. Pojí se s ním i ohromný pruh hmoty, který se odvíjí od nejbližší hvězdy jako z klubka vlny. Všechno pomalu směřuje ke středu víru.

Tam je ale jen obrovský temný otvor. Černá díra. Jeden z nejzáhadnějších jevů ve vesmíru.

Zkoumání černých děr přivádí člověka na hranice myšlení i představivosti. Snad žádný jev známý člověku není tak vzdálen tomu, co nás běžně obklopuje. U černých děr končí veškerá logika i zdravý rozum a nastupují dohady, které se naprosto vzpírají běžnému pochopení.

Co si taky představit pod něčím, co má váhu jako miliarda našich sluncí a zároveň je neviditelné?

POCHYBNOSTI O POCHYBNOSTECH

O obrovských tělesech ve vesmíru, která mají tak velkou přitažlivost, že pohlcují i světlo se mluvilo už v 18. století. Na začátku století dvacátého pak fyzici dokázali rozpracovat i fyzikální model takového jevu, který navíc odpovídal převratné Einsteinově teorii relativity. Stále však šlo jen o výpočty. Vědci totiž po důkazech pro své domněnky nemohli pátrat hvězdářskými dalekohledy. Proč? Protože i když mohou černé díry mít naprosto obří rozměry, jsou zároveň prakticky neviditelné.

Prvním potvrzeným jevem, který je považován za černou dírou, je až hvězda v souhvězdí Labutě objevená v roce 1971.

NENASYTNÁ PROPAST
Einstein a jeho přítel Paul Ehrenfest v roce 1926.

Co to vlastně černá díra je? Představte si objekt, který má tak velkou hmotnost a přitažlivou sílu, že zakřiví samotný prostor a nic ve vesmíru mu nedokáže odolat. Přitahuje hvězdy, asteroidy, prach, plyny, ale také záření a světlo.

Všechno vtahuje nenávratně do sebe a utěšeně nabývá na hmotnosti. Nic neodráží a nemá žádnou viditelnou formu. Pozorovat tak můžeme jen odlesky mračna hmoty a výbuchy vesmírných těles, které černá díra do sebe stahuje jako vír.

Co se ale děje s tím, co pohltí? To je dosud záhadou. Zákony fyziky totiž říkají, že nic nemůže zaniknout beze stopy a zároveň, že z černé díry nemůže nic uniknout.

SMRT OBŘÍ HVĚZDY

První, kdo přišel s myšlenkou, že černé díry ve vesmíru vznikají přirozenou cestou, byl americký fyzik Robert Oppenheimer, který také stál za vývojem jaderné bomby. V roce 1939 vyslovil teorii, že černá díra může být výsledkem zhroucení masivní hvězdy statisíckrát větší než je naše slunce.

Pokud totiž hvězda dojde do konečné fáze své existence, kdy vyhasíná, může se místo výbuchu naopak zbortit sama do sebe. Vznikne tak objekt, který má malý objem ale nepředstavitelnou hustotu a také přitažlivou sílu pomocí které kolem sebe vytvoří prostorovou past.

Jeho teorii pak v 60. letech potvrdil i známý britský vědec Stephen Hawking.

ČERNÉ NEBO ČERVÍ?

Co když ale v obrovském přitažlivém víru hmota nemizí, co když ji černá díra vtáhne, aby se nakonec objevila někde úplně jinde. Přesně tak by měly fungovat takzvané červí díry. Představte si vesmír jako list papíru.

Na něm je nejkratší cesta z bodu A do bodu B přímka. Existuje ještě nějaká kratší cesta? Ale ano, pokud papír přehnete tak, aby se dva body vzájemně dotýkaly, a pak papír propíchnete. Stejným způsobem mají pomocí obrovské přitažlivé síly ohýbat prostor i červí díry.

Vše je ale zatím jen teorie, žádnou takovou prostorovou bránu se ve vesmíru zatím nepodařilo najít.

CESTY NAPŘÍČ VESMÍREM

Byť by existence červích děr mohla zkrátit obrovské vzdálenosti ve vesmíru, k běžnému cestování by astronautům neposloužily. Než by se kosmická loď dostala na druhou stranu, byla by zřejmě rozervána na částice a po té by se vypařila.

Zbylo by z ní asi jen pouhé záření. Teoreticky by však bylo možné skrze ni poslat nebo přijímat informace. Červí díry by tím pádem sloužily jako jakýsi mezigalaktický telefon. A to nejen v prostoru. Pokud by i v tomto případě byla Einsteinova teorie správná, mohly by červí díry pojit i místa v různých dobách a fungovat jako přírodní stroj času.

CO SE STANE, KDYŽ SPADNEME DO ČERNÉ DÍRY?

Abychom mohli pochopit fantastické síly, kterým černá díra vládne, nestačí nám se zabývat tím, co by viděl a prožíval například kosmonaut, který padá dovnitř. Potřebujeme ještě svědectví jeho kolegy, který celou událost pozoruje z dostatečné dálky.

Co vidí pozorovatel: Pozoruje tělo kosmonauta, jak se blíží gravitační pasti na horizontu události. Nejdříve k černé díře letí velice rychle, ale postupně stále zpomaluje. V okolí černé díry se totiž vlivem přitažlivosti neustále zpomaluje i čas. Díky tomu pozorovatel nikdy neuvidí, že by se tělo kosmonauta dostalo za hranici, odkud není návratu. Bude se mu zdát, že kolegu dřív pohltily gravitační síly nebo spálilo záření. Co vidí padající: Oproti tomu padající kosmonaut proletí horizontem události bez jakýchkoliv problémů a nezadržitelně se začne blížit k singularitě, tedy středu černé díry. Po cestě jej však gravitační síly roztrhají na částice menší než atom.
OTAZNÍKY NAD ZÁNIKEM
Zkoumání černých děr přivádí člověka na hranice myšlení i představivosti.

Vědci mají několik teorií o vzniku černých děr, jejich zánik je ale záhadou. Dá se předpokládat, že jedna černá díra dokáže pohltit jinou. Jinak by podle fyzikálních zákonů měla být prakticky věčná. Fyzik Stephen Hawking ale v roce 1974 přišel s teorií, že se černé díry velmi pomalu vypařují, tím že vydávají kvantové záření.

Zatím se ji nepodařilo potvrdit.

NEJVĚTŠÍ A NEJMENŠÍ

Když se řekne, že žádná sněhová vločka není stejná, platí to o černých dírách dvojnásob. Mohou být velké jako mikrob, nebo také jako celá sluneční soustava. Ta nejmenší dosud ve vesmíru objevená má pouhých 24 kilometrů v průměru, je tedy velká asi jako Praha.

Zároveň má však hmotnost odpovídající skoro čtyřem našim sluncím. Astronomové ji nalezli v jižním souhvězdí Ara. Ta největší se ukrývá v souhvězdí Perseus a její hmotnost se odhaduje na těžko představitelných 17 miliard sluncí.

Napříč je 11 krát větší než naše sluneční soustava. Její velikost je natolik ohromující, že vědci z texaské univerzity nejdříve mysleli, že se spletli a rok ověřovali své výpočty.

Foto: Wikimedia.org
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Povodeň mi vzala úplně všechno
nasehvezdy.cz

Povodeň mi vzala úplně všechno

Když jsem si myslela, že nejhorší máme za...
Jeskyně Val Camonica: Co znázorňují zdejší tajemné malby?
epochanacestach.cz

Jeskyně Val Camonica: Co...

Díky starým textům...
Mongolská zhouba u Lehnice: Čím decimovala katolické elity?
epochaplus.cz

Mongolská zhouba u Lehnice:...

Mongolská říše se díky územnímu rozmachu ve 13....
Hnízdečko skryté v oblacích
epochalnisvet.cz

Hnízdečko skryté v oblacích

82. patro, 63 milionu dolarů a nejvyšší...
Když se lámou kosti
21stoleti.cz

Když se lámou kosti

Mírný pád, lehký náraz nebo pouhé kýchnutí....
První veganský komplex vitamínů a minerálů na podporu  plodnosti u žen
iluxus.cz

První veganský komplex...

Otázka početí dětí se ve společnosti stále častěji...
Pád Konstantinopole: prach, trosky a ulice zbrocené krví
epochalnisvet.cz

Pád Konstantinopole: prach,...

Vše je ztraceno. Nezajištěnou branou v...
V+W si stříleli z Hitlera. Roztržku řešil i Beneš
epochaplus.cz

V+W si stříleli z Hitlera....

„Jen stará čistá abdérská rasa bude žít....
Altán pro onkologické pacienty jako místo odpočinku
21stoleti.cz

Altán pro onkologické...

Nadějné vyhlídky, tak zněl název kreativního...
Vánoční dům a muzeum medvídků
epochanacestach.cz

Vánoční dům a muzeum medvídků

Sedm tisíc medvídků na...
Báječné penne Caprese
nasehvezdy.cz

Báječné penne Caprese

Připomeňte si chuť léta a udělejte si skvělý...
Ve znamení geometrie a olivovníků
rezidenceonline.cz

Ve znamení geometrie a...

Prosklené atrium se vzrostlou zelení, viditelnou téměř...