28. května 858 př. n. l.: Zatmění Slunce chápané jako zlé znamení přerušuje bitvu v dlouholeté válce mezi Lýdií a Médskou říší a vede k uzavření příměří.
Domů     Zázraky
Chudý chlapec a poklad skřítků
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 26.6.2021
4.8tis
Za majetkem je podle legendy třeba hledat skřítky… Foto: Pixabay
592
SDÍLENÍ
4.8tis
ZOBRAZENÍ

Maiselova synagoga je postavena židovským primasem Mordechajem Maizelem (1528–1601). Povolení k její stavbě získá od Rudolfa II. (1552–1612), kterému půjčuje na válku s Turky. Obrovské jmění má podle pověsti získat od skřítků…

Za majetkem je podle legendy třeba hledat skřítky... Foto: Pixabay Maiselova synagoga. Její donátor půjčoval peníze i císaři... Foto: Židovské muzeum v Praze / Creative Commons - volné dílo Náhrobek Mordechaje Maisla na Starém židovském hřbitově v Praze. Foto: Buchhändler / Creative Commons - volné  dílo

BOHATÍ SKŘÍTCI

V židovské čtvrti žije rabín, který se jmenuje Jizchak. Jednou večer se vrací domů lesem z města, kde byl na řízení. Jak vypráví Alois Jirásek (1851–1930) ve Starých pověstech českých: „Musil také kus lesem.

Poněvadž se tu nevyznal a kočí také ne, zajeli na křižovatce na nepravou cestu a zbloudili. Poznali to dosti záhy, ale na pravou se nemohli a nemohli dostat.“

Vtom znenadání zahlédnou v lesním prostu modré světlo, které vede k dvěma malým mužíčkům. Jsou to skřítci! A přepočítávají hromadu zlaťáků a stříbrňáků, které cpou do měšců. Jizchak je pozoruje. Oba jsou ale tak zabraní do své práce, že si jeho přítomnosti vůbec nevšimnou. Nedá mu to a promluví na ně.

Jak vypráví Jirásek: „Ten se na ně chvilku díval, pak se optal, komu ty váčky naplňují. Jen to řekl, a již se jeden z těch trpaslíků na něj zaškaredil a zlostně řekl: Tobě ne!“ Chce zjistit, odkud peníze pochází.

Malý mužíček mu ale nechce nic prozradit a zmizí. Druhý ale zůstane.

Maiselova synagoga. Její donátor půjčoval peníze i císaři… Foto: Židovské muzeum v Praze / Creative Commons – volné dílo

AŽ SE TI VDÁ DCERA!

Rabín Jizchak se začne se skřítkem dohadovat. Vrtá mu hlavou, pro koho je to bohatství určeno. Jirásek vypráví, co mu druhý skřet prozradí: „Jednomu z tvého lidu. Ale neměl ses ptát. Přerušils tím naše dílo a tím jsi mu ublížil.“ Po dlouhém dohadování se malý mužíček rozhodne, že mu alespoň naznačí, kdy se dostane vybranému jedinci bohatství. Prozradí rabínovi, že se tak stane, až se vdá jeho dcera.

Jizchak je šokovaný: „Dcera? Má dcera? A co by mé dceři bylo do toho?“ Skřítek se pousměje: „Ani bys nepomyslil.“ Povolí rabínovi, že si ale může směnit své tři dukáty za zlaťáky. Jizchak je zabalí do plátýnek a vydá se domů. Má ale velkou starost, jak poznat, který člověk je tím vyvoleným.

Nejspíš nějakým znamením. Rozhodne se proto, že jeden peníz vhodí na ulici a bude čekat, kdo ho sebere. Jak říká Jirásek: „Vtom přiběhl jakýsi klučina dost otrhaný a umouněný, okamžik se plaše ohlížel, pak náhle – skok – přímo k dukátu a již s ním uháněl.“

Když se tak stane ještě třikrát, začne rabín zjišťovat, kdo je ten chlapec. A ukáže se, že je to Mordechaj Maizel. A že je to mladík poctivý, neboť mu chce peníze vrátit. Jizchakovi se velmi zalíbí. Začne ho šatit a platit mu školy. A v den jeho dvacetin ho ožení se svou dcerou.

Náhrobek Mordechaje Maisla na Starém židovském hřbitově v Praze. Foto: Buchhändler / Creative Commons – volné dílo

TOLIK  ZLATA…

Jizchak neustále čeká, kdy se mladíkovi zjeví skřítci s bohatstvím. Když se tak ale neděje, jeho city k mladíkovi velmi ochladnou. Jednoho dne se proto Maizel rozhodne rabínův dům opustit. Začne na vlastní pěst podnikat. A podaří se mu vydělat slušný obnos.

Ujímá se i nevinně zchudlých a zadlužených. Jednoho dne k němu přijde muž, který si potřebuje půjčit. Maizel souhlasí. Muž je potěšen a odpoví: „Nu, věru, jsi hodný člověk, že mně, neznámému věříš. A víš-li co, mám doma železnou truhlu, tuze těžkou.

Nemohu ji otevřít, dost jsem se namáhal. A nepotřebuji ji. Tu ti přivezu a dám na dluh.“

Když má poté truhlici doma, čeká Maizel, kdy se pro ni muž vrátí. Protože ten se ale nevrací, rozhodne se, že schránku otevře. Je šokován! Tolik zlata a peněz za celý svůj život neviděl. A když mu starý rabín prozradí, že nemá muže čekat, protože to byl skřet, začne Mordechaj jmění užívat. Vystaví za ně chodníky, domy a ženské lázně.

Dokonce nechá zbudovat synagogu. Ta dodnes nese jeho jméno. A to vše se má stát v 16. století. To, že Maizel skutečně k pohádkovému jmění přišel, je pravda. Až do konce svého života pak na chudé a potřebné bere ohled.

Foto v úvodu: Pixabay, fota v textu Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 24.5.2022 2.7tis
11. září 2001 dochází v USA k teroristickým útokům, při nichž zemře 3000 lidí. Mohlo jich být ale mnohem víc, někteří ovšem unikli smrti jako zázrakem. Něco ten den bylo v jejich životě jinak, a proto tu dnes mohou ještě být. Holly Winter chce spolu s nejlepší kamarádkou překvapit jejich společného kamaráda pracujícího ve věži […]
od Dalibor Vrána 18.5.2022 2.8tis
Od roku 1998 si čtyřletý Luke Burgie z amerického Colorado Springs prochází peklem. Ze dne na den začne být nevysvětlitelně nemocný. Ze všeho nejvíc trpí žaludečními a zažívacími problémy. Ale když už se všichni obávají nejhorší, stane se něco, co si nikdo nedovede vysvětlit. Luke tehdy mívá po dobu půl roku až desetkrát denně silný […]
od Dalibor Vrána 18.5.2022 3.1tis
Statistika říká, že pád ze třetího patra domu přežije jen polovina lidí. Z desátého patra téměř nikdo. A ze 47. patra mrakodrapu? To přežije patrně jedině Alcides Moreno (*1970), bývalý umývač oken na výškových budovách! 7. prosince 2007 se spolu se svým mladším bratrem Edgarem vydává do práce, čeká je zakázka na Solow Tower, mrakodrapu […]
od Dalibor Vrána 17.5.2022 1.8tis
Papež František (*1936) bývá nazýván papežem plným překvapení, ale může být také papežem zázraků? Rodák z argentinského Buenos Aires vzbuzuje pozornost v březnu 2015. Při návštěvě italského města Neapol totiž údajně dokáže přeměnit usušenou krev svatého Januária (asi 272–305) zpět na kapalinu! To ale není vše. Svatý Januárius je patronem Neapole, jeho krev se uchovává […]
od Mirek Brát 14.5.2022 791
Dnes jeho jméno už žádné velké vášně nebudí, v minulosti však Apollónius z Tyany vzbuzoval pozitivní, nebo naopak negativní reakce. V každém případě nenudil…Už pozdní antika ho srovnávala s Ježíšem. Život a doba Apollónia z Tyany patřily do prvního století našeho letopočtu. Rodák z města na území dnešního Turecka se proslavil nejen jako filozof, ale i jako cestovatel. Jeho výpravy vedly […]