28. listopadu 2007: Začíná série pozorování podivného trojúhelníkového objektu poletujícího v anglické oblasti West Midlands.
Domů     Zázraky
Chudý chlapec a poklad skřítků
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 26.6.2021
4.8tis
Za majetkem je podle legendy třeba hledat skřítky… Foto: Pixabay
592
SDÍLENÍ
4.8tis
ZOBRAZENÍ

Maiselova synagoga je postavena židovským primasem Mordechajem Maizelem (1528–1601). Povolení k její stavbě získá od Rudolfa II. (1552–1612), kterému půjčuje na válku s Turky. Obrovské jmění má podle pověsti získat od skřítků…

Za majetkem je podle legendy třeba hledat skřítky... Foto: Pixabay Maiselova synagoga. Její donátor půjčoval peníze i císaři... Foto: Židovské muzeum v Praze / Creative Commons - volné dílo Náhrobek Mordechaje Maisla na Starém židovském hřbitově v Praze. Foto: Buchhändler / Creative Commons - volné  dílo

BOHATÍ SKŘÍTCI

V židovské čtvrti žije rabín, který se jmenuje Jizchak. Jednou večer se vrací domů lesem z města, kde byl na řízení. Jak vypráví Alois Jirásek (1851–1930) ve Starých pověstech českých: „Musil také kus lesem.

Poněvadž se tu nevyznal a kočí také ne, zajeli na křižovatce na nepravou cestu a zbloudili. Poznali to dosti záhy, ale na pravou se nemohli a nemohli dostat.“

Vtom znenadání zahlédnou v lesním prostu modré světlo, které vede k dvěma malým mužíčkům. Jsou to skřítci! A přepočítávají hromadu zlaťáků a stříbrňáků, které cpou do měšců. Jizchak je pozoruje. Oba jsou ale tak zabraní do své práce, že si jeho přítomnosti vůbec nevšimnou. Nedá mu to a promluví na ně.

Jak vypráví Jirásek: „Ten se na ně chvilku díval, pak se optal, komu ty váčky naplňují. Jen to řekl, a již se jeden z těch trpaslíků na něj zaškaredil a zlostně řekl: Tobě ne!“ Chce zjistit, odkud peníze pochází.

Malý mužíček mu ale nechce nic prozradit a zmizí. Druhý ale zůstane.

Maiselova synagoga. Její donátor půjčoval peníze i císaři… Foto: Židovské muzeum v Praze / Creative Commons – volné dílo

AŽ SE TI VDÁ DCERA!

Rabín Jizchak se začne se skřítkem dohadovat. Vrtá mu hlavou, pro koho je to bohatství určeno. Jirásek vypráví, co mu druhý skřet prozradí: „Jednomu z tvého lidu. Ale neměl ses ptát. Přerušils tím naše dílo a tím jsi mu ublížil.“ Po dlouhém dohadování se malý mužíček rozhodne, že mu alespoň naznačí, kdy se dostane vybranému jedinci bohatství. Prozradí rabínovi, že se tak stane, až se vdá jeho dcera.

Jizchak je šokovaný: „Dcera? Má dcera? A co by mé dceři bylo do toho?“ Skřítek se pousměje: „Ani bys nepomyslil.“ Povolí rabínovi, že si ale může směnit své tři dukáty za zlaťáky. Jizchak je zabalí do plátýnek a vydá se domů. Má ale velkou starost, jak poznat, který člověk je tím vyvoleným.

Nejspíš nějakým znamením. Rozhodne se proto, že jeden peníz vhodí na ulici a bude čekat, kdo ho sebere. Jak říká Jirásek: „Vtom přiběhl jakýsi klučina dost otrhaný a umouněný, okamžik se plaše ohlížel, pak náhle – skok – přímo k dukátu a již s ním uháněl.“

Když se tak stane ještě třikrát, začne rabín zjišťovat, kdo je ten chlapec. A ukáže se, že je to Mordechaj Maizel. A že je to mladík poctivý, neboť mu chce peníze vrátit. Jizchakovi se velmi zalíbí. Začne ho šatit a platit mu školy. A v den jeho dvacetin ho ožení se svou dcerou.

Náhrobek Mordechaje Maisla na Starém židovském hřbitově v Praze. Foto: Buchhändler / Creative Commons – volné dílo

TOLIK  ZLATA…

Jizchak neustále čeká, kdy se mladíkovi zjeví skřítci s bohatstvím. Když se tak ale neděje, jeho city k mladíkovi velmi ochladnou. Jednoho dne se proto Maizel rozhodne rabínův dům opustit. Začne na vlastní pěst podnikat. A podaří se mu vydělat slušný obnos.

Ujímá se i nevinně zchudlých a zadlužených. Jednoho dne k němu přijde muž, který si potřebuje půjčit. Maizel souhlasí. Muž je potěšen a odpoví: „Nu, věru, jsi hodný člověk, že mně, neznámému věříš. A víš-li co, mám doma železnou truhlu, tuze těžkou.

Nemohu ji otevřít, dost jsem se namáhal. A nepotřebuji ji. Tu ti přivezu a dám na dluh.“

Když má poté truhlici doma, čeká Maizel, kdy se pro ni muž vrátí. Protože ten se ale nevrací, rozhodne se, že schránku otevře. Je šokován! Tolik zlata a peněz za celý svůj život neviděl. A když mu starý rabín prozradí, že nemá muže čekat, protože to byl skřet, začne Mordechaj jmění užívat. Vystaví za ně chodníky, domy a ženské lázně.

Dokonce nechá zbudovat synagogu. Ta dodnes nese jeho jméno. A to vše se má stát v 16. století. To, že Maizel skutečně k pohádkovému jmění přišel, je pravda. Až do konce svého života pak na chudé a potřebné bere ohled.

Foto v úvodu: Pixabay, fota v textu Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 26.11.2022 881
Dvanácté století nebylo v našich zeměpisných šířkách žádnou idylou. Německý král Lothar III. táhl s vojskem do Čech. Kníže Soběslav I. se rozhodl povolat na pomoc „nejtěžší kalibr“, který měl k dispozici. Jednalo se o posvátné relikvie patronů české země. Pomohou? Za posvátné české relikvie s magickou mocí jsou považovány kopí sv. Václava a praporec sv. Vojtěcha. Pokud […]
od Mirek Brát 24.11.2022 3.6tis
Je to k nevíře, ale i ve středoevropském geografickém prostoru mohou záhadně mizet lidé. Příkladem je slovenská i polská část pohoří Tatry. I v moderních době zde zmizely desítky lidí. Hovoří se i o působení paranormálních jevů a fenoménů časoprostoru! Po zmizelých pátrá též polská speciální policejní jednotka s příznačným názvem „Archiv X“. Název Tatry […]
od Lucie Kubešová 21.11.2022 2.8tis
Úvahy o tom, že kromě našeho světa, tak jak jej známe, existuje jeden další nebo několik alternativních světů, existují možná od nepaměti. Tato problematika je častým námětem řady dobrodružných literárních či filmových děl. A tak v nich nechybí případy náhodného či záměrného přestupu člověka mezi těmito světy či jejich dimenzemi. BRÁNA BOHŮ PERUÁNSKÝCH INDIÁNŮ Vždyť […]
od Adriana Vojtíšková 18.11.2022 2.8tis
Jako černí nositelé smůly jsou proto havrani a krkavci lidmi často zavrhováni. Je to trochu nezasloužené postavení, ale na druhou stranu se o černých ptácích také traduje, že jsou převaděči zemřelých na onen svět…     Ptáci jako havrani, krkavci či vrány se vyznačují značnou dávkou inteligence a vynalézavosti, což je mezi zástupci ptačí říše […]
od Mirek Brát 16.11.2022 2.8tis
V Holešově v okrese Kroměříž existovala v minulosti významná židovská náboženská komunita. Její připomínkou je i v současnosti objekt tamní synagogy. Je spojen se jménem rabína Šacha, který zde působil v sedmnáctém století. Rabín Šach se dostal do Holešova až z pobaltské Litvy. Na Moravě pak působil pět let až do své předčasné smrti, která jej […]