Německé město Zittau, česky Žitava, leží pod Lužickými horami na trojmezí České republiky, Německa a Polska. S Žitavou má naše země dost společného.

Přemysl Otakar II. ve druhé polovině 13. století povýšil Žitavu na město, nechal ji opevnit a zřídil zde mincovnu. Žitava se tehdy stala nejseverněji položeným královským městem Čech. Název města se odvozuje z českého „žita“.

Také ve znaku kromě písmene Z (jako Zittau) je ve dvou polích český lev a ve dvou polích slezská orlice.

MILOSTIVÝ DUCH ZAKLADATELKY MĚSTA

Vznik města je spojován v pověstech s kněžnou Zittavii. Ta měla po smrti svého muže založit na jeho počest v místech dnešní Žitavy mužský benediktinský klášter. Ten však byl později přeměněn na ženský klášter svaté Brigitty a stal se útočištěm mnoha žen.

Protože tudy vedla obchodní stezka, zastavovala se zde též spousta pocestných. To přispělo k tomu, že se celé místo začalo rozrůstat.

Po smrti kněžny přešla osada do správy pánů z České Lípy. Kněžnu připomíná dnes již jen náhrobek, bohužel již s nečitelným nápisem. Jeho kopie kdysi visela v kostele sv. Jana. To proto, že je zakladatelka zřejmě pohřbena na zdejším hřbitově.

V průběhu svatojánské noci prý Zittavia vystupuje z hrobu na kostelním hřbitově. Je jí také možno v tento čas spatřit. Prý je obklopena pestrobarevnými světly a prochází uličkami žitavského starého města.

Při této obchůzce se prý ujišťuje, jak prosperuje místo, které založila. Stala se tak dobrým duchem města a bdí nad jeho rozkvětem.

Podle vyprávění některých lidí prý dokonce přinese štěstí všem, na nichž spočine svým laskavým pohledem během této každoroční cesty. Takže setkání s duchem nemusí být jen stresujícím zážitkem, spíše naopak.

PŘÍBĚH PRINCE ČI ŠVECE?

V době, kdy ještě Žitava náležela ke Království Českému, vládl zde moudrý panovník. Když zemřel, zanechal po sobě nedospělého prince. Jeho strýc, jako poručník, však byl falešný člověk.

Nechal rozhlásit, že se hoch smrtelně zranil během lovu a následně nechal korunovat sám sebe. Ve skutečnosti nařídil svým mužům, aby prince v lese zabili. Ti se však nad ním slitovali a propustili ho.

Jako žebrák se hoch vrátil do Žitavy, kde se ho ujal bohatý švec. Měl tušení, že by to mohl být právě jejich zmizelý princ. O chlapce se staral jako o vlastního syna. Naučil jej svému řemeslu a umožnil mu vzdělávání ve vědách.

Po létech měli lidé již dost vlády zlého a falešného panovníka. Tehdy přes svůj lid předstoupil zapuzený princ. Lidé najednou viděli, jak se podobá svému zemřelému otci a prohlásili jej svým panovníkem.

Dům, v němž žil dobrý švec, má na památku nad dveřmi do kamene vytesanou pozlacenou podkovu.

SVĚTOVÝ UNIKÁT

Město Žitava schraňuje také jeden unikát světového věhlasu. Je to tzv. „postní plátno“ z roku 1472. Podobnými plátny se během půstu zakrýval oltář.

Toto žitavské je podle Guinessovy knihy rekordů vystaveno v největší muzejní vitríně světa – a to již od roku 1999. Rozměry plátna jsou totiž úctyhodné: 6,8 metru na 8,2 metru. Plátno obsahuje 90 biblických výjevů od stvoření světa až po poslední soud.