K branám Jeruzaléma se blíží povozy plně naložené právě odlitými předměty. Ty před nedávnem vznikly v pecích umístěných na okraji dolů krále Šalamouna. Kde se ale legendární naleziště nacházelo?

Získávaly tisíce horníků pro biblického krále cenné nerostné bohatství v dnešním Izraeli, nebo to bylo mnohem dál?

Do otevřené pokladnice, v níž se to blyští zlatými předměty, zajedou čísi ruce. Patří veleschopnému izraelskému králi Šalamounovi (vládl asi 970–931 př. n. l.), který se chce pokochat nashromážděnými skvosty. A že se má na co dívat.

Jde totiž o jednoho z nejbohatších starověkých panovníků. „Podle dochovaných písemných pramenů vlastnildechberoucí pohyblivý trůn vyrobený ze zlata a byl strážcem archy úmluvy,“ uvádí skotský historik Kenneth Kitchen (*1932).

Navíc prý Šalamoun usedá za stůl vyrobený z obřího smaragdu, usrkává víno ze zlatých pohárů posázených drahokamy a uléhá do nádherně zdobené postele. Kromě toho nechává za své vlády postavit překrásný Jeruzalémský chrám.

Své nezměrné bohatství údajně Šalamoun získal především díky svým dolům. Ty se dodnes nepodařilo najít. Vědci jsou jim ale podle všeho na stopě…

Jsou v Zimbabwe?

Z rušného izraelského přístavu vyplouvá na moře několik lodí. Šalamoun totiž během své 40let dlouhé vlády naváže řadu obchodních styků. Slonovinu kupříkladu do Jeruzaléma dováží až ze vzdáleného Tartessosu v dnešním jižním Španělsku.

Město přitom řada současných záhadologů považuje za legendární Atlantidu. Lodě, které právě vypluly na moře, ale míří jinam – do záhadného Ofíru. Podle některých odborníků jde ovšem jen o jiný název pro oblast, v níž ležely Šalamounovy doly.

Ofír se přitom nacházel velmi daleko od izraelského království. „Lodě odtud připlouvaly jednou za tři roky,“ dočítáme se v Bibli.

Vlastní je královna ze Sáby?

Po Ofíru pátrají již první portugalští mořeplavci. Myslí si, že by se bájná země oplývající nerostným bohatstvím mohla nacházet v jižní Africe. Tam se cestovatelům podaří v 19. století objevit pozůstatky Velkého Zimbabwe, hlavního města stejnojmenné říše.

„Někteří Afričané věří, že tamní stavby jsou zřícenými doly, které patřily královně ze Sáby, nebo králi Šalamounovi. Mohlo by jít o doly Ofíru,“ zapisuje si kněz João dos Santos.

V roce 1929 ale rozvaliny záhadného města navštíví britská archeoložka Gertruda Thompson (1888–1985), která zjistí, že většina zdejších předmětů pochází ze 14. století a ne z doby krále Šalamouna.

Pod ruinami místních budov se ovšem mohou nacházet pozůstatky mnohem starších staveb. K zevrubnějšímu průzkumu podzemí Velkého Zimbabwe se ale bohužel zatím nikdo neodhodlal.

Stříbra má jako kamení

Město Jeruzalém nebývale vzkvétá. Právě za Šalamounovy vlády zažívá jedno ze svých nejvelkolepějších období. Izraelský panovník z něj udělá světovou metropoli, která bere přijíždějícím cizincům dech.

„Za jeho vlády bylo v Jeruzalémě stříbra jako kamení a cedrů jako planých fíků,“ dočítáme se v Bibli. Šalamoun navíc výrazně rozšířil hranice své říše.

Na začátku 20. století proto vědci na základě rozsáhlých vykopávek dojdou k závěru, že doly v Khirbat en-Nahas nejspíš ovládal izraelský král. Právě tady měl získávat velké množství mědi potřebné pro výrobu bronzu a pro výstavbu Jeruzalémského chrámu.

Kde tedy doly ležely? Bylo to právě tady a domněnka o Zimbabwe je mylná?