V časech 14. století byl panovníkem africké Malijské říše panovník Abú Bakr II. Říká se o něm, že se vzdal panování, aby mohl stanovit hranice oceánu. Kam až doplul? Dost možná, že až k břehům amerického kontinentu!
O objevitelských plavbách malijské flotily se nám dochovaly jen kusé informace z pozdějších egyptských a arabských zdrojů.
Pravdou však je, že v současném Mali je osoba Abú Bakra II. připomínána jako inspirativní příběh člověka, který se vzdal moci, aby se mohl věnovat vědě a poznání.
![Malijská říše měla ve čtrnáctém století přístup k Atlantskému oceánu. Zdroj obrázku: Gabriel Moss, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2023/01/5-1-768x576.jpg)
Panovník s duší mořeplavce
Abú Bakr II. měl zorganizovat dvě námořní expedice, jejichž cílem byl Atlantský oceán. První expedice prý čítala dvě stovky menších, dobře vybavených a zásobami naložených lodí. Vrátilo se pouze jediné plavidlo.
Jeho posádka podala svědectví o záhadné řece uprostřed oceánu, která údajně způsobila zkázu ostatních lodí flotily.
![Spekulace o tom, že třetí Kolumbova výprava měla prověřit i možnost přistání lodí z Malijské říše u břehů Nového světa, podnítily zápisky dominikánského misionáře Bartolomea de las Casas. Zdroj obrázku: Unidentified painter, Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2023/01/6.jpg)
Zajímavé je, že někteří vědci ztotožňují tuto „řeku“ s takzvaným Kanárským proudem, který i v současné době dokáže hodně ulehčit lodím plujícím k americkému kontinentu směrem od Afriky.
![Je pravděpodobné, že námořníci z Mali znali již ve čtrnáctém století Kanárský proud, který ulehčuje plavbu z Afriky k americkým břehům. Zdroj obrázku: Élisee Reclus, Translated by Augustus Henry Keane, 1833-1912, Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2023/01/1-10-768x927.jpg)
Otazníky v Kolumbově deníku
Abú Bakr II. začal organizovat další, ještě početnější expedici. Sám se postavil do jejího čela. Zpátky k břehům Malijské říše se však tentokráte nevrátila ani jediná loď. Mohla malijská flotila dosáhnout již ve čtrnáctém století břehů Nového světa?
![Celosvětové známosti se dočkal až následovník Abú Bakra II. Byl to Mansá Músa (1280-1337), který proslul svým pohádkovým bohatstvím. Zdroj obrázku: HistoryNmoor, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2023/01/4-10-768x407.jpg)
Ačkoli zatím nebyl objeven žádný důkaz, ať už v kontextu klasické či podmořské archeologie, často uváděny jsou záhadné údaje z deníku Kryštofa Kolumba, na které se odkazuje dílo jistého misionáře jménem Bartolomeo de las Casas (1484-1566).
Tento vzdělaný dominikán v něm uvádí, že cílem třetí výpravy Kryštofa Kolumba bylo ověřit nález afrických lodí v Novém světě.
![Objevitelské plavby jsou většinou připisovány zejména Evropanům. Na mořích a oceánech se však objevovaly i expediční flotily z africko-arabského geografického prostoru. Zdroj ilustračního obrázku: Yaḥyā ibn Maḥmūd al-Wāsiṭī (painter), Abū Muhammad al-Qāsim ibn Alī ibn Muhammad ibn Uthmān al-Harīrī (book author), Public domain, via Wikimedia Commons](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2023/01/3-10-768x969.jpg)
Epilog
Zároveň si měl Kolumbus osobně poslechnout pověsti z úst původních obyvatel ostrova Hispaniola (nyní Dominikánská republika a Haiti). V těchto legendách byli zmiňováni lidé černé pleti, kteří připluli k ostrovu odkudsi v východu, z velké dálky.
Pokud by se našel důkaz pro výše uvedená tvrzení, bylo by nutné opět trochu opravit učebnice.