Přestože odbila půlnoc, Lamanšský kanál zalévá světlo, jako kdyby byl den. Angličané totiž právě proti nepřátelské flotile, Neporazitelné Armadě, vyslali osm zápalných lodí. Ohnivé inferno Španěly tak vyděsí, že se dají na útěk.
Smrtelnou ránu jim však prý zasadí něco jiného, magie mořeplavce Francise Drakea!
Dveře od potemnělé místnosti osvětlené jen několika svícemi se otevřou a dovnitř jimi vklouzne anglická královna Alžběta I. (1533–1603), která zde má schůzku se svým rádcem Johnem Dee (1527–1609).
Slavný okultista usadí panovnici do křesla a pak zvedne hedvábný kus látky zakrývající křišťálovou kouli, jíž je možné nahlížet do budoucnosti. „Vidím elementálního krále… krále ohně,“ řekne prý po chvíli.
Když se ho královna zeptá, co to má znamenat, odpoví jí Dee, že Anglii hrozí velké nebezpečí, které bude možné odvrátit jen za pomoci plamenů. A nemýlí se přitom ani v nejmenším.
K Britským ostrovům se totiž již blíží obří flotila španělských lodí známá jako Neporazitelná Armada, jejímž cílem je provést invazi do Anglie. Roku 1588 se schyluje k jednomu z klíčových okamžiků historie.
Případný španělský úspěch by úplně změnil směřování dějin. Armada ale selže. Prý i díky magii…
SPLNĚNÁ PŘEDPOVĚĎ
Perfektně seřazené šiky anglických vojáků hledí před sebe.
„Vím, že mám tělo slabé, křehké ženy, ale mám také srdce a útroby krále, krále Anglie,“ pronáší hrdým hlasem Alžběta I. Jakmile se dozví o připlouvajícím nepřátelském loďstvu, okamžitě předstoupí před své vojáky a v Tilbury pronáší jednu z nejslavnějších řečí všech dob.
Ta sice dodá mužům potřebnou odvahu, vítězství jí ale zajistit nemůže. K tomu jsou zapotřebí činy. Vzhledem k proroctví se aktivně zapojí do dění i John Dee.
„V důsledku vize naléhal, aby námořnictvo použilo proti lodím Armady oheň,“ uvádí anglický esoterik Michael Howard (1948–2015).
Vrchní velení mu nakonec vyjde vstříc a 28. července roku 1588 podnikne u Gravelines v Lamanšském průlivu na Armadu útok zapálenými loděmi, což přináší úspěch. Nepřátelská flotila se rozdělí a Angličanům pak již nedělá problémy ji porazit.
ŠPATNÝ NÁMOŘNÍK
Desítky robustních španělských korábů míjí britské pobřeží. Ačkoli Angličané v námořní bitvě zvítězili, Španělům stále zbývá velké množství lodí, s nimiž by mohli nepřítele potrápit. Když se z prohry vzpamatují, zamíří na sever.
Angličané je chvíli pronásledují, pak od toho ale upustí. Do zrádných vod kolem Skotska se jim vstupovat nechce.
Španělský admirál de Medina-Sidonia (1550–1615) sice patří k nejhorším námořníkům všech dob, dokonce trpí mořskou nemocí a na lodi se mu dělá špatně, zdárně se mu ale podaří Britské ostrovy obeplout a zamířit na jih.
Mohl by tak napadnout špatně bráněné Irsko, které tehdy bylo součástí anglického království. K tomu ale nikdy nedojde.
SMLOUVA S ĎÁBLEM?
Na větrem ošlehaném útesu nedaleko Plymouthu v jihozápadní Anglii se odehrává podivný obřad. Podle lidí je na něm přítomný také korzár Francis Drake (1540–1596), který se předtím účastnil i bitvy u Gravelines.
Právě on si zřejmě nejlépe uvědomuje, jakou hrozbu ještě Armada představuje. Údajně proto iniciuje konání magického rituálu. „Tvrdí se, že uspořádal několik schůzek čarodějnic, aby magicky zapracovaly na vytvoření bouře a zabránily invazi,“ píše Howard.
Krátce nato zastihne Armadu série nejděsivějších ledových plískanic v dějinách mořeplavby. Španělské loďstvo díky nim přijde o další velké množství korábů a vydá se domů. Alžběta I. následně vydá medaili s následujícím textem:
„On dal větrům i vodám sil a dych, by rozprášily řady nepřátel mých.“ Slova prý mají velebit Boha. Kdo ví, zda ovšem nejsou věnovaná Francisi Drakeovi, který za úspěch proti Španělům údajně upsal duši ďáblu.
Autor článku: Pavel Besta
