Temnými chodbami běží trojice mladých lidí. Každý se nachází na jiném patře, jsou vybaveni kamerami, které snímají je, i okolí. S očima vytřeštěnýma a přerývaným dýcháním se chtějí dostat co nejdřív pryč.

Jsou to nezkušení průvodci novozélandským televizním pořadem o tajemnu, zvaným Hon na duchy, a pro první díl si ukousli možná až moc velké sousto. Zámek Larnach – zbohatlický ráj, který se časem změnil v rodinné peklo…

Poloostrov Otago patří k největším chloubám Nového Zélandu. Ročně sem míří desetitisíce návštěvníků z celého světa. Láká je nádherná příroda, stejně jako tajemný zámek vzniklý koncem 19. století v architektonickém stylu novogotiky.

Snaží se připomínat středověká sídla, a nakonec k nim má blízko nejen kvůli tomu, jak vypadá, ale i kvůli nevysvětlitelným událostem, k nimž za jeho umělými hradbami dochází.

Místo zatížené spoustou smutku zůstává záhadou, stejně jako údajní duchové, kteří tu mají být mimořádně aktivní.

Štěstí si člověk nekoupí

Zámek Larnach nechává mezi lety 1871–1887 vybudovat bohatý novozélandský byznysmen William Larnach (1833–1898). Celý komplex se skládá ze 43 pokojů, o jejichž údržbu se musí starat 46 služebníků.

A jako bonus zde vyrostl i překrásný taneční sál, dárek k jednadvacátým narozeninám pro Larnachovu dceru Kate. Ta si jej zamiluje a protančí v něm nejednu noc. Bohužel, bezstarostné časy pro ni netrvají dlouho. O pouhých pět let později dívka umírá na tyfus.

Co když tím ale její vášeň neskončila? Existují mnohá svědectví, podle nichž její přízrak vídají po parketách sálu kroužit dodnes. Společnost jí má v zámku dělat duch Larnachovy první manželky Elizy, jíž se stala v osmatřiceti osudnou náhlá mrtvice.

Má být spatřována v jižní ložnici sídla. Opona za Larnachovou pohádkou definitivně padá v říjnu 1898, kdy podnikatel po řadě špatných obchodních rozhodnutí přichází o své bohatství a páchá sebevraždu v budově novozélandského parlamentu.

Nová doba

Ve 21. století zámek Larnach hojně navštěvují nejen turisté (na poloostrov Otago jich ročně zavítá kolem 100 000 – pozn. red.), ale i týmy televizních vyšetřovatelů paranormálních jevů.

V roce 2005 tu natáčí tvůrci novozélandského pořadu Hon na duchy a údajně se jim na fotoaparát povede zachytit ducha! Obrys postavy připomíná muže ve vysokém klobouku a plášti, který jako kdyby se krčil ve stínech z konce 19. století…

Mohl to být sám William Larnach? Přijedou sem i Mezinárodní lovci duchů a jim se rovněž zdaří unikátní úlovek – mají tu natočit přízrak v tanečním sále! Je to nebohá Kate, Larnachova dcera, která si svůj narozeninový dárek za života nestihla pořádně užít?

Vystrašení hosté

Současná průvodkyně na zámku, Novozélanďanka Deborah Price, říká, že po odvysílání záběrů Mezinárodních lovců duchů jí píše jeden z návštěvníků. Také on totiž v tanečním sále zažil něco podivného.

„Stáli jsme s manželkou v sále a najednou jako kdyby mezi nás něco vstoupilo a odstrčilo nás to od sebe. Zůstali jsme na místě a stalo se to znovu! Moje žena se pak pohnula pryč, já opět zůstal stát a zase to do mě vrazilo,“ popisuje muž nepříjemnou situaci.

Mohlo jít např. jen o zemětřesení či silný poryv větru? Nevysvětlitelné chvíle dvojici čekají i v jiných místnostech zámku – v jedné z ložnic má pár pocit, jako kdyby jej něco dusilo! „Podobné historky pro nás mohou být dvousečné.

Někoho duchařské příběhy nalákají, jiného naopak odradí,“ říká Price s tím, že pověsti o nadpřirozenu tu sami nijak zvlášť nepodporují. Jak se zdá, zdejší duchové to dělají za ně…