Pohnout hrnečkem, ohnout lžíci, rozbít sklo… A to všechno jen prostřednictvím jedné jediné myšlenky! Kdo by si podobnou schopnost někdy nepřál?

Možnost ovládat a měnit předměty na dálku však nepatří jen do oblasti příběhů s pohádkovým nebo nadpřirozeným dějem.

Alespoň to tvrdí francouzský biolog Rémy Chauvin (1913–2009). Významný badatel, nositel čestného titulu profesora z francouzské Sorbonny, je bezvýhradně přesvědčen o síle lidské vůle.

Nebojí se dokonce učit své studenty využívat duševní energii k usměrnění radioaktivních částic! Je však opravdu možné silou mysli hýbat věcmi a měnit jejich tvar?

Máte tam chybu, kolego

Pod pokličku telekineze se na počátku 20. století pokusí nahlédnout badatel novozélandského původu William J. Crawford (1881–1920).

Vysokoškolský učitel a inženýr působící na univerzitě v Belfastu dojde během pozorování schopností irského média Kathleen Goligher k poznání, že tajemství tohoto fenoménu zřejmě tkví v existenci tajuplné substance, která se nazývá plasma či ektoplasma.

Při spiritistických seancích má totiž zachytit přítomnost hmoty, která vychází z těla Kathleen a funguje jako opora pro pohybující se předměty.

Crawfordovy závěry však zpochybní chemik a fyzik Edmund Fournier d’Albe (1868–1933) a spisovatel a badatel v oblasti paranormálních jevů Hereward Carrington (1880–1958).

Podaří se jim totiž poukázat na nesrovnalosti v Crawfordových poznámkách a pořízených fotografiích. D’Albe dokonce otevřeně poukáže na šanci, že za tajuplnou hmotou mohou být ve skutečnosti jen šikovně naaranžovaná vlákna mušelínu.

Co tedy stojí za uměním telekineze? Že by snad šlo jen o podvod?

Srdce, stůj!

Vítr z plachet všem „nevěřícím Tomášům“ mohou vzít schopnosti Niny Kulaginy (1926–1990). Tato žena v domácnosti, která pochází z Petrohradu, totiž dokáže neuvěřitelné věci! Bez jakýchkoliv pomůcek a technických prostředků umí pohnout věcmi na dálku.

Pouze prostřednictvím své mysli rozmisťuje kovové, dřevěné i skleněné předměty na požadovaná místa. A činí tak i pod přísným dohledem vědců!

V roce 1970 zkoumá ruský informační technik, kybernetik a neurofyziolog G. A. Sergejev vliv Niny Kulaginy na živý organizmus. Poznatky jsou přitom naprosto šokující!

Při pokusu zpomalit srdeční tep žáby zajde Nina dokonce tak daleko, že nebohého tvorečka usmrtí. Jde ale o skutečný důkaz telekineze?

Nejedná se spíš o dokonalou propagandu z dob minulých, kdy se Sovětský svaz snažil ukazovat svou sílu i prostřednictvím hry s vědou a magií?