Domů     Záhady historie
Tajemné dějiny: Jak je možné, že vyspělou říši Inků dobylo pouhých 150 španělských vojáků?
Lenka Kospertová
od Lenka Kospertová 26.2.2019
6.2tis
434
SDÍLENÍ
6.2tis
ZOBRAZENÍ

V dobách své největší slávy se Incká říše táhla od dnešní jižní Kolumbie přes Ekvádor, Peru, Bolívii, Chile až po Argentinu. Inkové byli vyspělým národem. Tvořili rozsáhlé sítě silnic, jejich stavby neohrozilo ani silnější zemětřesení.

Znali bronz a pěstovali soustu plodin včetně brambor. Jak je možné, že tuto rozvinutou civilizaci porazila hrstka španělských conquistadorů?

Incká říše se rozrůstala postupně. Dlouhou dobu byla jen malým královstvím kolem města Cuzco (v překladu Pupek světa) v dnešním Peru. Údajně ho založil mytický panovník (označovaný jako Inka) Manco Capac kolem roku 1200.

Po něm vládlo dalších osm Inků, kteří se snažili království rozšířit. To se nelíbilo sousední velké říši Chanků, kteří se na ně rozhodli zaútočit. Inkům v té době, tedy kolem roku 1410, vládl starý Viracocha Inca.

Ten se zalekl boje a uprchl z města. Vlády se proto ujal jeho syn Cusi Yupanqui.

PŘÍCHOD ŠPANĚLŮ

Na konci vlády dalšího Inky, Huayna Capaca (1493–1527), který sídlil především v Quitu (dnes hlavní město Ekvádoru), přistáli na pobřeží první Španělé. Ti do země zavlekli epidemii pravých neštovic a později i dalších nemocí.

Podlehlo jí v průběhu několika desítek let až 90 % z tehdejší asi 15milionové populace říše.  Šlo o jednu z nejvýznamnějších příčin úspěchu conquistadorů v Americe. Nemoci podlehl i Huayna Capac. Jeho dva synové, Huáscar a Atahualpa, si říši rozdělili.

Huáscar (1527–1532) vládl v Cuzcu, Atahualpa (1527–1533) v Quitu. Jenže vzájemná nedůvěra vyústila v několikaletý bratrovražedný boj. Huáscar bratra porazil a zajal, on však ze zajetí unikl.

Vybudoval armádu a Huáscara porazil. Roku 1532 se Atahualpa stal jediným Inkou.

MAZANÝ FRANCISCO PIZARRO

Netušil, že si svého panování užije už jen jediný rok. Do země totiž vtrhli španělští dobyvatelé v čele s Franciskem Pizarrem. Tento vzdálený příbuzný Hernána Cortése, který dobyl Mexiko, se v roce 1522 dozvěděl o legendární říši zlata Eldorádu (ze španělského El Dorado = zlatý), kterou se vydal hledat.

Po několika neúspěšných výpravách doplul v roce 1526 na pobřeží Peru, kde získal velkou kořist. S tou se vrátil do Španělska a králem Karlem V. byl díky ní pověřen dobytím mocné říše. V roce 1532 založil na pobřeží Peru dnešní město Piura a odtud se vydal přes Andy do vnitrozemí.

Dne 15. listopadu 1532 došel Pizarro asi se 150 muži do města Cajamarca, vzdáleného asi 1000 km od Cuzca. Cestou se dozvěděl o bratrovražedném boji a začal na svoji stranu obracet ty bojovníky kteří sloužili Atahualpově bratrovi Huáscarovi.

U Cajamarcy ho až s 80 tisíci bojovníky očekával Inka Atahualpa. Nutno říci, že Inkové považovali dobyvatele za bohy.

Pizarro lstivě pozval Atahualpu do města na oslavu jeho opětovného získání trůnu. On souhlasil a do města se vydal jen s 5000 neozbrojenými muži.

ZAJATÝ INKA

Byli přijati Vincentem de Valverde, Pizarrovým knězem. Ten se Atahualpu snažil přesvědčit, aby uznal krále Karla V. za svého svrchovaného vládce. Když to odmítl, vyrazili Španělé do ulic Cajamarcy a Inky pobili.

Ti byli tak vyděšení z koní, které nikdy předtím neviděli, a ze střelných zbraní, že se vůbec nebránili. Nutno podotknout, že vzhledem k úrovni jejich výzbroje by jim nepomohlo, ani kdyby byli ozbrojení.

Atahualpu před smrtí zachránil Pizarro, protože mu bylo jasné, že je ze strategických důvodů lepší udržet ho naživu. Slíbil mu, že pokud jeho poddaní naplní celou místnost, ve které byl Atahualpa vězněn, zlatem, propustí ho.

Ale svůj slib nedodržel, ani když Inkové přidali ještě dvojnásobný objem stříbra. Atahualpa byl obviněn ze vzpoury proti španělské koruně a měl být upálen. To ovšem pro Inku nebylo přijatelné, nemohl by se totiž po smrti reinkarnovat.

Španělé mu proto nabídli, že ho uškrtí, konvertuje-li před smrtí ke křesťanství. Tak se také stalo, zemřel dne 29. srpna 1533 jako Francisco Atahualpa. Když se o tom dozvěděl španělský král Karel, napsal Pizarrovi dopis, ve kterém vyjádřil své rozhořčení nad tím, že neurozený člověk nechal zabít inckého panovníka, a ještě se při tom zaštiťoval právem.

INCKÝ ODBOJ A ZÁNIK ŘÍŠE

Pizarro se svojí družinou poté pokračoval v plundrování země. Dne 15. listopadu 1533 například bez boje obsadili hlavní město říše Cuzco. Aby uklidnil Inky, dosadil do čela říše loutkového Inku Túpaca Hualpu (bratra Atahualpy), ten však po roce zemřel na neštovice.

Pizarro tedy Inkou jmenoval dalšího z bratrů, Manca Cápaca II (1533–1544). Španělé s ním však nezacházeli vlídně, on proto v roce 1536 uprchl a vyvolal povstání. Marně však obléhal Cuzco i Limu (tu v roce 1535 založil Pizarro jako Ciudad de los Reyes, Město králů).

Po neúspěšných bojích se proto Manco Cápac II. stáhl na úpatí And, kde založil město Vilcabamba. Na tomto posledním na Španělsku nezávislém území vládli Inkové až do roku 1572, kdy byl poslední z nich, Túpac Amaru (1570–1572), zajat a zabit španělským místokrálem Franciscem de Toledo.

Incká říše tím nadobro zanikla. Dobře to však nedopadlo ani se samotným Pizarrem. Ten se totiž v roce 1537 rozhádal se svým společníkem Diegem de Almagro kvůli dělení kořisti. Almagro oblehl Cuzco, byl však 8.

června 1538 zajat a v Pizarrově nepřítomnosti popraven. Almagrovu smrt pomstil jeho syn, který se svými přívrženci vtrhl 26. června 1541 do Vládního paláce v Limě, kde Pizarra zavraždili.

Foto: Shutterstock.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 65
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.5tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.7tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.9tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]