25. května 1973: Nad bermudským trojúhelníkem mizí letoun Navion A16 se dvěma muži na palubě.
Domů     Záhady historie
Tajemné dějiny: Jak je možné, že vyspělou říši Inků dobylo pouhých 150 španělských vojáků?
Lenka Kospertová
od Lenka Kospertová 26.2.2019
6.2tis
434
SDÍLENÍ
6.2tis
ZOBRAZENÍ

V dobách své největší slávy se Incká říše táhla od dnešní jižní Kolumbie přes Ekvádor, Peru, Bolívii, Chile až po Argentinu. Inkové byli vyspělým národem. Tvořili rozsáhlé sítě silnic, jejich stavby neohrozilo ani silnější zemětřesení.

Znali bronz a pěstovali soustu plodin včetně brambor. Jak je možné, že tuto rozvinutou civilizaci porazila hrstka španělských conquistadorů?

Incká říše se rozrůstala postupně. Dlouhou dobu byla jen malým královstvím kolem města Cuzco (v překladu Pupek světa) v dnešním Peru. Údajně ho založil mytický panovník (označovaný jako Inka) Manco Capac kolem roku 1200.

Po něm vládlo dalších osm Inků, kteří se snažili království rozšířit. To se nelíbilo sousední velké říši Chanků, kteří se na ně rozhodli zaútočit. Inkům v té době, tedy kolem roku 1410, vládl starý Viracocha Inca.

Ten se zalekl boje a uprchl z města. Vlády se proto ujal jeho syn Cusi Yupanqui.

PŘÍCHOD ŠPANĚLŮ

Na konci vlády dalšího Inky, Huayna Capaca (1493–1527), který sídlil především v Quitu (dnes hlavní město Ekvádoru), přistáli na pobřeží první Španělé. Ti do země zavlekli epidemii pravých neštovic a později i dalších nemocí.

Podlehlo jí v průběhu několika desítek let až 90 % z tehdejší asi 15milionové populace říše.  Šlo o jednu z nejvýznamnějších příčin úspěchu conquistadorů v Americe. Nemoci podlehl i Huayna Capac. Jeho dva synové, Huáscar a Atahualpa, si říši rozdělili.

Huáscar (1527–1532) vládl v Cuzcu, Atahualpa (1527–1533) v Quitu. Jenže vzájemná nedůvěra vyústila v několikaletý bratrovražedný boj. Huáscar bratra porazil a zajal, on však ze zajetí unikl.

Vybudoval armádu a Huáscara porazil. Roku 1532 se Atahualpa stal jediným Inkou.

MAZANÝ FRANCISCO PIZARRO

Netušil, že si svého panování užije už jen jediný rok. Do země totiž vtrhli španělští dobyvatelé v čele s Franciskem Pizarrem. Tento vzdálený příbuzný Hernána Cortése, který dobyl Mexiko, se v roce 1522 dozvěděl o legendární říši zlata Eldorádu (ze španělského El Dorado = zlatý), kterou se vydal hledat.

Po několika neúspěšných výpravách doplul v roce 1526 na pobřeží Peru, kde získal velkou kořist. S tou se vrátil do Španělska a králem Karlem V. byl díky ní pověřen dobytím mocné říše. V roce 1532 založil na pobřeží Peru dnešní město Piura a odtud se vydal přes Andy do vnitrozemí.

Dne 15. listopadu 1532 došel Pizarro asi se 150 muži do města Cajamarca, vzdáleného asi 1000 km od Cuzca. Cestou se dozvěděl o bratrovražedném boji a začal na svoji stranu obracet ty bojovníky kteří sloužili Atahualpově bratrovi Huáscarovi.

U Cajamarcy ho až s 80 tisíci bojovníky očekával Inka Atahualpa. Nutno říci, že Inkové považovali dobyvatele za bohy.

Pizarro lstivě pozval Atahualpu do města na oslavu jeho opětovného získání trůnu. On souhlasil a do města se vydal jen s 5000 neozbrojenými muži.

ZAJATÝ INKA

Byli přijati Vincentem de Valverde, Pizarrovým knězem. Ten se Atahualpu snažil přesvědčit, aby uznal krále Karla V. za svého svrchovaného vládce. Když to odmítl, vyrazili Španělé do ulic Cajamarcy a Inky pobili.

Ti byli tak vyděšení z koní, které nikdy předtím neviděli, a ze střelných zbraní, že se vůbec nebránili. Nutno podotknout, že vzhledem k úrovni jejich výzbroje by jim nepomohlo, ani kdyby byli ozbrojení.

Atahualpu před smrtí zachránil Pizarro, protože mu bylo jasné, že je ze strategických důvodů lepší udržet ho naživu. Slíbil mu, že pokud jeho poddaní naplní celou místnost, ve které byl Atahualpa vězněn, zlatem, propustí ho.

Ale svůj slib nedodržel, ani když Inkové přidali ještě dvojnásobný objem stříbra. Atahualpa byl obviněn ze vzpoury proti španělské koruně a měl být upálen. To ovšem pro Inku nebylo přijatelné, nemohl by se totiž po smrti reinkarnovat.

Španělé mu proto nabídli, že ho uškrtí, konvertuje-li před smrtí ke křesťanství. Tak se také stalo, zemřel dne 29. srpna 1533 jako Francisco Atahualpa. Když se o tom dozvěděl španělský král Karel, napsal Pizarrovi dopis, ve kterém vyjádřil své rozhořčení nad tím, že neurozený člověk nechal zabít inckého panovníka, a ještě se při tom zaštiťoval právem.

INCKÝ ODBOJ A ZÁNIK ŘÍŠE

Pizarro se svojí družinou poté pokračoval v plundrování země. Dne 15. listopadu 1533 například bez boje obsadili hlavní město říše Cuzco. Aby uklidnil Inky, dosadil do čela říše loutkového Inku Túpaca Hualpu (bratra Atahualpy), ten však po roce zemřel na neštovice.

Pizarro tedy Inkou jmenoval dalšího z bratrů, Manca Cápaca II (1533–1544). Španělé s ním však nezacházeli vlídně, on proto v roce 1536 uprchl a vyvolal povstání. Marně však obléhal Cuzco i Limu (tu v roce 1535 založil Pizarro jako Ciudad de los Reyes, Město králů).

Po neúspěšných bojích se proto Manco Cápac II. stáhl na úpatí And, kde založil město Vilcabamba. Na tomto posledním na Španělsku nezávislém území vládli Inkové až do roku 1572, kdy byl poslední z nich, Túpac Amaru (1570–1572), zajat a zabit španělským místokrálem Franciscem de Toledo.

Incká říše tím nadobro zanikla. Dobře to však nedopadlo ani se samotným Pizarrem. Ten se totiž v roce 1537 rozhádal se svým společníkem Diegem de Almagro kvůli dělení kořisti. Almagro oblehl Cuzco, byl však 8.

června 1538 zajat a v Pizarrově nepřítomnosti popraven. Almagrovu smrt pomstil jeho syn, který se svými přívrženci vtrhl 26. června 1541 do Vládního paláce v Limě, kde Pizarra zavraždili.

Foto: Shutterstock.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 473
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 856
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Eva Soukupová 24.5.2022 777
Pod nánosy hlíny a porostu nedaleko bosenské metropole se údajně nachází záhadná pyramida vybudovaná neznámou prastarou civilizací. Přestože odborníci trvají na tom, že o žádnou pyramidu ve skutečnosti nejde, její objevitel je přesvědčen, že má v ruce nezpochybnitelné důkazy o jejím umělém původu.     Bosenský obchodník a archeolog Semir Osmanagić (*1960) už léta usiluje […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 1.7tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 2.2tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]