Celý příběh začíná někdy na rozmezí 15. a 16. století. Místem činu je okolí skotského Edinburghu. Tehdy se začali v prostoru kolem něho záhadně ztrácet lidé. Místní nejprve měli podezření na vlky či medvědy v okolí, a tak občas i pořádali hony.

<>

◀▶

Za vším byl na počátku jakýsi Alexander Sawney Bean. Již od mládí poněkud divný hoch. I když se vyučil řemeslu, asi řezníkem, brzy ho opustil. Zamiloval se tehdy do stejně podivné dívky, Agnes Douglasové, o které se povídalo, že se věnuje čarodějnickým rituálům.

Netěšili se dobré pověsti, takže spolu utekli do jeskyně na mořském pobřeží. Ona jeskyně, Bennane Head, se dodnes nachází mezi Girvanem a Ballantrae.

Na obživu jim zatím postačilo loupežnické řemeslo. Bean přepadával většinou osamělé pocestné, které okrádal o peníze, za které na trhu nakupovali vše potřebné. Ale časem se Bean začal stále více strachovat, že by jej mohl někdo na trhu poznat, tak změnil taktiku.

Své oběti po přepadení rovnou zabíjel a těla dovlékl do jeskyně. Zde mrtvoly rozčtvrtili a uvařili. Měli jak uloupené peníze, tak se zbavili strachu z prozrazení a navíc měli i dostatek stravy.

ROZRŮSTAJÍCÍ SE RODINKA

Postupně se Beanovi a Agnes narodilo čtrnáct dětí. Ty nikdy nepoznaly slunce, neboť mohly vycházet jen v noci a také nepoznaly jinou stravu, než lidské maso. Ale jak rostly, vyskytovaly se mezi potomky incestní vztahy.

A tak přibylo 32 vnuků, z nichž někteří byli geneticky postižení. Zatímco po nocích muži lovili své lidské oběti, ať jednotlivce nebo malé skupiny, ženy maso nakládaly v jeskyni do kádí se solí a lákem.

PROZRAZENÍ

Jednou přepadli také manželský pár, který projížděl na koních tímto krajem. Ženu se jim podařilo zabít, ale muž byl udatný bojovník, navíc se na obzoru objevila početnější skupina jezdců. Muž celou událost nahlásil úřadům.

Pod tlakem veřejnosti skotský král Jakub VI. osobně vyrazil se skupinou asi čtyř stovek bojovníků do oněch míst a po čase se jim podařilo jeskyni objevit. Důkazů bylo dost, jeskyně byla plná kostí, kůží a jiných ostatků mrtvých lidí.

Všechny členy kanibalské rodiny odvedli v řetězech. Nějakým soudem se nezabývali, byli prohlášeni za zvířata a neprodleně byli popraveni. Mužům byly usekány všechny údy a zemřeli vykrvácením, ženy byly jako čarodějnice upáleny na hranici.

Odhadem tito kanibalové zavraždili a snědli na tisíc obětí.

JESKYNĚ

Jeskyně, ve které rodina kanibalů žila, je i dnes volně přístupná, ale jen v době mořského odlivu. Ovšem z původní úzké jeskyně v délce asi jednoho kilometru zůstal dnes přístupný jen malý úsek, několik desítek metrů.

Dalšímu postupu brání umělý zával. Stejně tak druhý vstup, který vede do polí a byl využíván jako výstup k loupeživým výpravám, je dnes zahrazen kamennou zdí.

SKUTEČNOST, NEBO LEGENDA?

Odborníci se nemohou shodnou na tom, zda tento příběh byl skutečností nebo legendou. Ovšem i ve Skotsku se ve středověku kanibalismus skutečně vyskytoval. Historické podklady příběh ani nepotvrzují, ani nevyvracejí.

Podle historika Seana Thomase mohlo jít o skutečný příběh, ovšem časem věků poněkud zveličený. Jak už to bývá, většina takových událostí nevzniká jen tak, ale má svůj reálný základ.