reklama
7. října 1849: Blouznící spisovatel E. A. Poe je po svém nalezení umístěn do cely, ve které umírá. Zabila ho otrava alkoholem?
Domů     Neobjasněné události
Když libozvučné tóny léčí: Je muzikoterapie hudbou budoucnosti?
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 29.5.2019
4.8tis
Music In The Heart
82
SDÍLENÍ
4.8tis
ZOBRAZENÍ

Hudba nás provází celým životem. Může navodit dobrou náladu, dokáže však také způsobit šílenství. Její moc ale možná sahá dál, než si myslíme. Podle některých odborníků umí léčit! Prostřednictvím takzvané muzikoterapie pomáhá lidem s různými druhy psychických i fyzických problémů. Jak velký vliv na nás hudba ve skutečnosti má?

To, že hudba je balzámem pro duši, věděli už naši dávní předkové. O jejích blahodárných účincích hovoří i Bible, v níž je popisováno, jak prostřednictvím libozvučných tónů léčí krále Saula jeho budoucí nástupce David:

„Kdykoli na Saula doléhal duch od Boha, bral David citeru a hrál na ni. Saulovi to přinášelo úlevu a bylo mu dobře, zlý duch od něho odstupoval,“ (1. kniha Samuelova, 16:23). Hudbu oslavuje i „otec medicíny“ Hippokratés (460–377 př.

n. l.) anebo učenec Aristotelés (384–322 př. n. l.). V 17. a 18. století se o léčbě hudbou mluví jako o iatromusice. Na pacientech jsou zkoumány biochemické a fyziologické změny v závislosti na poslechu hudby.

Podle všeho je nejdůležitější rytmus, a proto jsou pro tento účel komponovány speciální skladby. Muzikoterapie je však využívána i dnes. Jaký vliv může mít na zdraví člověka?

Může mít hudba vliv na naše psychické i fyzické zdraví?

KAŽDÉMU PODLE JEHO GUSTA

„Jedná se o používání hudby ke znovupropojení lidí se sebou samými, s jejich prostředím, životem a celým lidstvem,“ říká o muzikoterapii současná profesorka Maureen C. Hearns z univerzity Utah ve Spojených státech amerických.

Tato forma léčby má mít vliv jak na psychickou, tak i na fyzickou stránku člověka. Hudba prý totiž ovlivňuje například srdeční rytmus, dýchání či krevní tlak. Věří se, že přímo působí na činnost mozku. Dokonce má být využitelná při léčbě poruch chování a emocí!

Jaké prostředky se využívají? V antickém Řecku či Římě se věří v blahodárný vliv bubnů a trubky, dnes však již mohou zapůsobit i jiné nástroje. Existuje několik druhů terapie – poslech hudby, hra na hudební nástroj, zpěv, psaní písní nebo improvizace.

Muzikoterapie může být prováděna jednotlivě, nebo ve skupinách. Součástí pak bývá často i diskuze v kruhu pacientů o jejím působení. Léčba hudbou může trvat i několik hodin denně. Někde je používána také jako podkladový zvuk v nemocnicích, kde má odbourat strach pacientů. Skutečně může fungovat?

Tvorba Frédérica Chopina patří v muzikoterapii k těm nejoblíbenějším.

VÝSLEDKY MLUVÍ JASNĚ

V muzikoterapii jsou nejčastěji používány uklidňující skladby klasické hudby. Oblíbený je například romantický Polák Frédéric Chopin (1810–1849), ruský skladatel Petr Iljič Čajkovskij (1840–1893) nebo německý mistr Johan Sebastian Bach (1685–1750).

Často se pouští také etnické skladby nebo rytmy bicích. V muzikoterapii je dáván důraz na imaginaci, fantazii a jitření emocí.

Údajně může být účinnější než jiné, běžné terapie. V roce 2007 provádějí doktorky Seonghee Jeong a Miyong T. Kim srovnání, které má podpořit tuto teorii. Zkoumají účinky hudby na pacientech po mrtvici.

Třiatřicet z nich rozdělí do dvou skupin. První podstupuje léčbu rytmickou hudbou v kombinaci s rehabilitačním cvičením, druhé skupině je poskytnuta klasická terapie.

Pokus trvá 8 týdnů a výsledky jsou nad očekávání. Pacienti, kteří prošli muzikoterapií, jsou ohebnější, více pohybliví a navíc se zlepšily i jejich sociální vztahy a nálada! „Někteří lidé si myslí, že muzikoterapie může v podstatě vyléčit nemoc.

Tak to není,“ říká Mauren C. Hearns.

Pozitivní účinky na zdraví lidí však evidentně má. Nakolik budeme v budoucnu tento způsob terapie využívat? Skrývá ještě další netušené možnosti?

Autor článku: Michaela Vondrušková. Pro web upravil: Jan Kukrál.

Foto: mundialbeisbol2010.org, dailyhawker.com, wfmt.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 5.10.2022 766
V roce 1925 vede generál major sovětské armády Michajl Stěpanovič Topilski svoji jednotku nebezpečným územím horského masivu Pamír. Má za úkol vypořádat se s posledním protisovětským odbojem, který tam přežívá v jeskyních. Brzy se jim daří zajmout prvního z rebelů, který byl údajně i se svými druhy napaden skupinou podivných opičích stvoření! Topilski pokračuje hlouběji […]
od Eva Soukupová 5.10.2022 2.0tis
Již celá řada amerických prezidentů, jejich rodin, významných hostů i služebnictva podala svědectví o záhadných zjeveních a paranormálních jevech odehrávajících se v prostorách Bílého domu. Velmi aktivní má být zejména duch Abrahama Lincolna, který údajně překvapil nahého britského premiéra Winstona Churchilla během jeho návštěvy.     Za jedné osamělé noci v roce 1946 kolem třetí […]
od Eva Soukupová 4.10.2022 1.4tis
Snad každé velké jezero světa má také svou vlastní příšeru. Rozlehlé ruské jezero Bajkal staré desítky milionů let rozhodně není výjimkou. Na rozdíl od ostatních jezer obývaných převážně záhadnými ještěry však v Bajkalu údajně žijí vyspělé bytosti podobné lidem.     Ruský moderní folklor líčí tajemné obyvatele prastarého jezera jako napůl žraloky a napůl lidi. […]
od Dalibor Vrána 3.10.2022 2.7tis
Hluboké vietnamské džungle prý mohou obývat stvoření zvaná batutut, neboli „lesní lidé“. Zmínka o nich se poprvé objevuje už v roce 1947, ale až v 70. letech se jim dostává větší pozornosti díky svědeckým výpovědím vojáků. O nich později ve své knize Podivné, ale pravdivé příběhy z války ve Vietnamu píše americký válečný veterán Kregg […]
od Dalibor Vrána 3.10.2022 3.2tis
Jezero Brosno leží zhruba 400 km na jih od Moskvy. Rozlohou neohromí, ale za to v některých místech sahá až do hloubky 160 metrů. A právě tam má přežívat obrovský ještěr, který se čas od času vynoří. Podle legend k smrti vyděsí už tatarské nájezdníky v 9. století. Tehdy se chystají dobýt ruské město Novgorod, […]