Řád templářů byl ve středověku jedním z nejmocnějších rytířských řádů. Jeho oficiální název zněl Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu, ale běžně je znám pod označením templáři. Byl založen někdy kolem roku 1120 v souvislosti s první křížovou výpravou.

Jeho původním posláním bylo zajištění bezpečnosti poutníků do Jeruzaléma před muslimskými sousedy.

Templáři se zúčastnili také řady bitev a jejich význam i bohatství rostlo. Právě to začalo být spojováno se záhadnými obřady, spojení s nadpřirozenými silami a hromaděním obrovských pokladů.

To samozřejmě světskou moc, představovanou francouzským králem Filipem IV. nenechávalo lhostejným. Využil slabosti papeže Klementa V. (1264-1314) a připravoval zkázu řádu.

Templáři byli nařčeni z kacířství, sodomie a hereze, neboli porušování některých církevních dogmat. Zatčen byl v roce 1307 i poslední velmistr řádu Jacques Bernard de Molay (1243-1314) a řada vysokých hodnostářů.

V květnu 1310 bylo v Paříži upáleno 54 templářů, ale tím to zdaleka nekončilo. Řád byl zrušen papežskou bulou v roce 1312 jako nepotřebný.

Po sedmiletém vězení byl nakonec Molay na příkaz krále Filipa IV. (1268-1314) odsouzen k smrti a na ostrově la Cité jako kacíř v roce 1314 upálen.

Nějaký majetek templářů přešel na jiný řád, ale nemalou část získal i král do státní pokladny jako údajnou náhradu za vynaložené náklady. Zisk peněz, vedle narůstající moci řádu, byly zřejmě hlavními důvody Filipova tažení.

Ale jak se spekuluje dodnes, na hradech v různých částech Evropy, které patřily templářům, se prý ještě skrývá nadále mnoho neobjevených pokladů.

K upálení Molaye se váže příběh s prokletím. Na hranici měl Jacques de Molay proklít jak krále Filipa IV., tak také papeže Klimenta V. a povolat je do roka a dne k Božímu soudu. A skutečně, kletba se vyplnila.

První přišel na řadu papež. Ten zemřel již pouhý měsíc po popravě na úplavici. Král Filip poté pocítil obavy z kletby, ale bylo již pozdě. Ještě téhož roku na zámku ve Fontainebleau spadl při lovu z koně a zlámal si vaz. A tak se kletba beze zbytku vyplnila.

Při prohlídce vězení velmistra Molaye se našly na stěnách vyryty jakési neznámé a záhadné obrazce a symboly. Měl tedy skutečně nějaké spojení s vyšší mocí a ovládal některé činnosti, které mu byly připisovány? To již zůstane zahaleno tajemstvím dávných časů.

Ale přesto, nepřipomíná vám zvaní na boží soud popravu našeho Jana Sladkého Koziny?