Kolumbus objevil Nový svět. Pro ten „starý“ předpovídal apokalypsu. Proč?

Rok 1492 je považován za počátek novověku. Důvodem je objevení amerického kontinentu Kryštofem Kolumbem. Věk zámořských objevů vedl k ekonomickému rozvoji, panující doba renesance nezavrhla boha, ale maximum pozornosti upřela na člověka.

Přesto v té době sepisuje Kolumbus knihu plnou chmurných středověkých proroctví. Co ho k tomu vedlo?

Kolumbus byl hluboce věřící katolík. Jeho víra však dobře koexistovala s vědou. Na historickém vyobrazení je Kolumbus zachycen, jak domorodým obyvatelům předpovídá zatmění Měsíce. Zdroj obrázku: Camille Flammarion, Public domain, via Wikimedia Commons

Výprava Kryštofa Kolumba vstupuje na americký kontinent. Zdroj obrázku: L. Prang & Co., Boston, Public domain, via Wikimedia Commons

Kolumbus se jistě lépe orientoval v námořnickém řemesle než ve dvorních intrikách. Zdroj obrázku: Emanuel Leutze, Public domain, via Wikimedia Commons

Kryštof Kolumbus (1451-1506). Zdroj obrázku: Sebastiano del Piombo, Public domain, via Wikimedia Commons

Kryštof Kolumbus (1451-1506) byl janovský mořeplavec, který ve službách Španělska uskutečnil celkem čtyři objevitelské plavby přes Atlantský oceán. Je však také autorem Knihy proroctví, která je kompilací apokalyptických náboženských zjevení.

Knihu Kolumbus dokončil v roce 1505. Pracovat na textu začal v září roku 1501.

Kniha proroctví

Na Knize proroctví (El Libro de las Profécias) pracoval Kolumbus společně se svým přítelem, kterým byl kartuziánský mnich Gaspar Gorricio de Novara. Dílo obsahem nijak nevybočovalo z okruhu literatury tohoto druhu a opakovalo středověké představy o konci světa a návratu Ježíše Krista.

Kniha se dotýkala obvyklých témat, mezi něž patřily křížové výpravy, dobytí Svaté země i nutnost nalezení Rajské zahrady… Motiv Rajské zahrady je možná klíčem k pochopení záhady, proč se objevitel a mořeplavec ponořil do chmurných apokalyptických vizí.

Rajská zahrada

V knize Genesis je Rajská zahrada popisována jako místo, kde žili Adam a Eva. V rámci svých výprav se Kolumbus dostal i k ústí řeky Orinoko. Tamní příroda na něho tak zapůsobila, že začal tuto oblast považovat za vnější hranici biblické Rajské zahrady.

Jako hluboce věřící člověk začal Kolumbus propojovat tento zážitek se svojí celkovou životní bilancí. Ačkoli my nyní chápeme tohoto mořeplavce jako úspěšného muže, který se zapsal do dějin, samotný Kolumbus cítil na konci života zklamání a hořkost. Čelil mnoha intrikám, trápily jej zdravotní problémy, v roce 1500 byl dokonce zatčen.

To všechno jistě vedlo k depresivní náladě a k úniku do světa apokalyptických proroctví. Možná při psaní Knihy proroctví měl Kolumbus před očima vstup do Rajské zahrady v ústí Orinoka. Snad by nechal ten „starý svět“, který ho zklamal, i zničit.

Pak už by existoval jen ten „Nový svět“ na druhé straně Atlantiku, kde leží vstup do Rajské zahrady. Musí tam být! On, admirál a mořeplavec, don Cristóbal Colón ho přeci zahlédl…