Zdá se, že ani Kolumbus, ani Vikingové nedorazili k břehům Ameriky jako první. Kontinent totiž lákal lidstvo dávno před nimi.

Roku 455 se měl do Ameriky vydat buddhistický mnich jménem Hui Šen, který po svém návratu do Číny barvitě líčil dalekou zemi zvanou Fusang. Vyprávěl o rostlinách i zvířatech podobných floře a fauně v tehdejším Mexiku.

Také vzdálenost, která je v knize uvedena, tedy „20 000 li přes moře“, odpovídá asi 7000 mílím z Číny do Kalifornie. Mnich tak pravděpodobně využil mořské proudy, jejichž síla pomohla doplout tak daleko i lodi v 5. století.

Kotva jako důkaz?

Oceánograf Nikolaj Maximenko z Havajské univerzity v Honolulu předpokládá, že Hui Šenova plavba mohla trvat asi 270 dní. Co ale vlastně může dokázat teorii o tom, že čínský mnich navštívil Ameriku?

V roce 1972 jsou u kalifornského pobřeží objeveny podivné asi 150kilogramové kameny. Speciální litologická analýza prokazuje, že pocházejí z Číny.

Tyto kameny se navíc v Číně užívají coby lodní kotvy už na přelomu letopočtu a je více než pravděpodobné, že by takovou kotvu využil i Hui Šen.

Problém je v tom, že stejný druh kotev se využíval i v 19. století. Ne všichni tedy věří, že kameny dokazují dávnou mnichovu výpravu.

„V době, kdy se měly odehrát Hui Šenovy plavby, se lidé mohli dostat do Nového světa jedině na arabské lodi,“ tvrdí americký archeolog James Delgado a dodává, že přestože Číňané v té době dokážou stavět dokonalé lodě, ty slouží jen pro říční, nikoli námořní plavbu. Delgado tedy domnělou Hui Šenovu výpravu do Ameriky nepovažuje za možnou.

Plavidlo podle vzoru

Zřejmě ani Hui Šen by nebyl první. Proslulý norský mořeplavec Thor Heyerdahl se snažil dokázat, že nejstaršími civilizacemi, které byly schopné plout přes Atlantik, byli Egypťané či Féničané.

Legendy původních indiánů v Latinské Americe totiž hovoří o lidech z bílými tvářemi a vousy, kteří je mnohému naučili. Heyerdahl tyto lidi z legend vidí právě v Egypťanech a dalších obyvatelích Blízkého východu. V hrobkách faraonů jsou navíc nalezeny vytesané vzory lodí.

Jeho tým postavil podle staroegyptských plánů rákosový vor Ra. Heyerdahl byl rozhodnut držet se striktně podmínek, jaké měli Egypťané před tisícovkami let. Kromě plavidla celého z papyru se posádka zásobila výhradně dobovými pokrmy.

První plavbu, startující v marockém městě Sáfí, uskutečnil v roce 1969. Jak skeptici předpovídali, slaná voda rákosový vor poškodila a cesta skončila ještě před cílem. Problém byl ve špatné technice stavby voru, jíž nešlo z vyrytých vzorů dokonale vyčíst. Na řadu tak přišel druhý pokus.

Pomoc z přírody

Vor Ra II ze Sáfí vyráží do Ameriky v roce 1970. Vznikl rukama peruánských indiánů od jezera Titicaca, kde se dosud staví rákosová plavidla podobná těm staroegyptským. Po 57 dnech se Heyerdahl se svou posádkou dotkl břehů ostrova Barbados. Prokázal, že trasu dlouhou 6000 kilometrů mohli zvládnout i lidé ve starověku.

Kdo tedy byl první? Největší zásluhu na „objevení Ameriky“, ať už byl první kdokoliv, měly silné mořské proudy a příznivý vítr.