V německé spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko se nachází až 5000 megalitických staveb používaných v dávné minulosti i k pohřbívání. Řada těchto neolitických objektů se nachází i na ostrově Rujána v Baltském moři.

Rujána byla od šestého století osidlována slovanským kmenem Ránů. Později zde vzniklo i významné slovanské náboženské centrum spojené s kultem boha Svantovíta.

Rozvoji slovanské spirituality na Rujáně učinil však konec vpád dánských vojsk krále Valdemara I. v roce 1168.

Poklady Slovanů

Rozlehlá svatyně byla během dánského útoku zničena, její zbytky později pohltily vody Baltského moře. Zkáze podlehla i obrovská Svantovítova socha. Kam se však poděly bájné chrámové poklady?

Zde se na scénu dostávají právě megalitické stavby z mladší doby kamenné. Existuje teorie, že část pokladu ze slovanské svatyně nikdy neopustila Rujánu, ale stále je ukryta kdesi na ostrově.

Ideální skrýší by mohly být prastaré pohřební komory. Ostatně, mnoho těchto míst je s ukrytými poklady spojováno, avšak odborníci namítají, že se jedná pouze o mýty a legendy.

Svantovítský trezor?

Pravdou je, že před několika lety archeologové skutečně velký poklad na Rujáně objevili. Jednalo se o stovky stříbrných mincí, množství prstenů, perel a náhrdelníků.

Nález byl datován do desátého století, kdy o získání této oblasti Evropy usiloval vikinský král Harald I. Tato skutečnost povzbudila všechny, kdož spekulují o existenci pokladu, který by měl souvislost se zničením slovanské svatyně na mysu Kap Arkona na severovýchodě ostrova.

Mohlo by se jednat o obrovské bohatství, protože zmíněná svatyně byla příjemcem poplatků a darů ze všech Slovany osídlených oblastí. Navíc zde byly ukládány i speciální poplatky – tributy od poražených nepřátel.

Taková Svantovítská banka, dalo by se poznamenat. Teď jen najít její tajný megalitický trezor, co říkáte?!