17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Mořský mnich: Prastaré tajemství z hlubin moří
Mořský mnich: Prastaré tajemství z hlubin moří
od 20.9.2023
2.7tis
Mořský mnich je jedním z nejtajemnějších vodních monster, foto Japetus Steenstrup / Creative Commons / Volné dílo
285
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Je rok 1546, když moře na pobřeží největšího dánského ostrova Sjælland vyvrhne podivného tvora. Nic podobného dosud lidské oko nespatřilo. Bytost je napůl ryba a napůl člověk!

Nález se okamžitě stává předmětem dohadů, které přetrvávají doposud. Co vlastně rybáři před pěti stoletími na rozhraní Baltu a Severního moře objevili?

Mořský mnich je jedním z nejtajemnějších vodních monster, foto Japetus Steenstrup / Creative Commons / Volné dílo Skrývá se za rybou s tváří mnicha nějaký známý mořský živočich? Foto Mike Beauregard / Creative Commons / CC BY 2.0 Mořský mnich se vyskytuje i v japonském folkloru, foto Brigham Young University / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

„V Norsku, poblíž města Den Elepoch v oblasti Diezunt, bylať nalezena další příšera neb mořská ryba, nesoucí tvář mnicha.

Příšera tato, podle mnohých, již ji zřeli, nežila déle než tři dny, nemluvila ani nevydávala žádných zvuků, toliko se mocně a zoufale rozmachovala.“ Takto popisuje v roce 1553 onoho záhadného tvora francouzský učenec Pierre Belon (1517–1564).

Pomalu se šířící zvěsti o podivném stvoření přilákají také pozornost dalších učených mužů, jakými byli například francouzský přírodovědec Guillaume Rondelet (1507–1566), či švýcarský lékař Conrad Gesner (1516–1565).

Všichni se shodli, že příšera měla tělo ryby a hlavu připomínající hlavu mnicha s tonzurou (hladce vyholené místo na temeni hlavy katolických kněží).

Měla mít délku zhruba 2,5 metru, ploutve uprostřed těla, ocasní ploutev a černou hlavu s ústním otvorem vepředu.

Hlavně nevzbudit rozruch

Když se zpráva o nálezu dostala k uším tehdejšího dánského krále Christiana III. (1503–1559), neprodleně vydal příkaz onu ohavnost zakopat do země.

Politická situace v Dánsku nebyla v té době příliš stabilní a králi se řeči o příšerách, jež moře vyplavilo zrovna na jeho břehy, pranic nehodily. Už ale nebylo možné zabránit tomu, aby se rozšířily. Začaly vznikat dokonce dřevoryty tzv. mořského mnicha. Ty se v různých variacích objevovaly ještě dlouhá staletí.

Skrývá se za rybou s tváří mnicha nějaký známý mořský živočich? Foto Mike Beauregard / Creative Commons / CC BY 2.0
Skrývá se za rybou s tváří mnicha nějaký známý mořský živočich? Foto Mike Beauregard / Creative Commons / CC BY 2.0

Ryba, nebo co vlastně?

Jelikož byl tvor sprovozen ze světa, o tom, co vlastně rybáři našli, se stále vedou divoké spekulace. Dokonce vyšel najevo fakt, že případ z roku 1546 nebyl prvním pozorováním.

Mořskou příšeru, jejíž popis nesl překvapivě shodné znaky s dánským nálezem, zmínil již německý filozof Albert Veliký (cca 1193–1280).

Na přelomu 16. a 17. století přišel spisovatel a protireformační učenec Aegidius Albertinus (1560–1620) s tezí, že mnich je božím znamením a upozorněním na zkorumpovanost kléru. A stranou nezůstávala ani věda.

Ve druhé polovině 19. století zformuloval dánský zoolog Japetus Steenstrup (1813–1897) teorii, podle níž se jednalo o obří oliheň.

Novější domněnky jsou takové, že se jedná o andělského žraloka (v angličtině běžně označovaného jako monkfish), nebo o tuleně kapucínského či tuleně mnicha.

Mořský mnich se vyskytuje i v japonském folkloru, foto Brigham Young University / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Mořský mnich se vyskytuje i v japonském folkloru, foto Brigham Young University / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Japonská specialita

Mořský mnich není čistě evropská specialita. O podobném stvoření se zmiňuje také japonská mytologie. Mluví o něm jako o „mořském knězi“ (další názvy Umibōzu, Umihōshi, Uminyūdō).

Údajně jde o ducha moře, který se zjevuje námořníkům a následně mění dosud klidnou hladinu na rozbouřenou, jejíž vlny topí nešťastníky ve vodě a drtí lodě. Přes všechny snahy o racionální vysvětlení však záhada mořského mnicha stále čeká na své í rozřešení.

Dozvíme se někdy, kde je pravda? Je možné, že by lidé, jimž bylo moře denní obživou, nepoznali rozdíl mezi tuleněm a bájným tvorem?

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.5tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 1.9tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 2.9tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.3tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz