Léto 1981. Po klikaté silničce nedaleko Frankfurtu nad Mohanem uhání auto řízené dvaadvacetiletou německou dívkou Veronikou-Ulrike Barthelovou. Brzy ji čeká nehoda a zážitek, na který nezapomene celý život.

Skutečně spatří na vlastní oči peklo?

I přes své mládí za sebou žena rozhodně nemá jednoduchý život. Po sérii hrozných zážitků v dětství i během dospívání se třikrát pokusila o sebevraždu, až nakonec našla oporu ve víře v Boha. O tom ovšem po cestě z večírku nepřemýšlí.

Těší se, až se dostane domů, protože počasí není nakloněno jízdě v autě. Nad krajem zuří bouřka a silnice je nebezpečně mokrá.

Náhle se něco stane. Autem otřese hlasitá rána a vteřiny se mění v minuty. Veronika spatří ostré bílé světlo, které vyplňuje celý vnitřek auta. Později bylo zjištěno, že do jejího vozu uhodil blesk. Krátce poté se životní funkce mladé ženy na chvíli zastavují.

Co v té chvíli prožívá?

VYPADÁ JAKO Z HORORU

Zpověď, kterou později Veronika o svém zážitku sepsala, se stala známou po celém Německu. Žena v ní popisuje detailní obrazy z klinické smrti. „Poté, co jsem opustila své tělo, jsem spatřila, jak sedím v sedadle a ve spálených rukách držím volant.

Šla jsem tunelem, který byl jako kaňon, na jehož konci byla brána s hrobovým ´Vítej v pekle´,“ píše Veronika s tím, že následovalo jakési uvedení do velké čekárny, kterou hlídali pekelní démoni. Cítila prý hmatatelný strach, vše připomínalo scény z hororových filmů.

Včetně ohnivého jezera, do kterého byli lidé uvrhováni.

Nakonec prý cítila, že jí zachránil Bůh a vrátil ji mezi živé. Lékaři jsou dodnes přesvědčeni, že její zážitek způsobilo velké vypětí jejího mozku, při kterém se smíchaly vzpomínky, filmy a příběhy s její silnou vírou v Boha.

Přesvědčila žena o pravdivosti vizí sebe sama, nebo skutečně spatřila peklo?