Domů     Neobjasněné události
Nevídané schopnosti buddhistických mnichů
Lucie Kubešová
od Lucie Kubešová 26.10.2020
6.0tis
Nevídané schopnosti buddhistických mnichů
Tibetští mniši s tradiční mísou na ukládání jídla a věcí FOTO: shanti.cz
52
SDÍLENÍ
6.0tis
ZOBRAZENÍ

Určité dovednosti, které praktikují buddhističtí mniši z Tibetu, jsou pro laiky, ale i vědce okolního světa přímo fascinující. Samozřejmě, že tyto schopnosti se neobjevily jen tak od sebe. Jsou výsledkem dlouholetého duchovního cvičení.

V tibetských klášterech jsou od mládí vedeni mniši nejen k všeobecné vzdělanosti, k pracovním dovednostem, ale především k rozvíjení duchovních možností při dlouhých meditacích. Výsledkem jsou některé neuvěřitelné možnosti lidského těla.

Ale také tyto schopnosti nejsou univerzální pro všechny, neboť záleží na důkladnosti a vnitřních schopnostech jedinců.

Tibetští mniši při modlitbě FOTO: shanti.cz Tibetští mniši s tradiční mísou na ukládání jídla a věcí FOTO: shanti.cz Tummo meditace FOTO: Wikimedia Commons

NĚKTERÉ Z VĚDECKY OVĚŘENÝCH SCHOPNOSTÍ

Jednou z nich je například speciální meditace nazvaná vnitřní teplo, podle místního názvu „tumo“ či „tumma“. Při této meditaci například sedí adept, tj. nahý mnich, v zimě na ledové ploše jezera. Tato zkouška trvá celou noc.

Ovšem blízko něho je vysekána v ledu díra, do které je namáčeno prostěradlo, kterým je mnich přikryt. Když vlastním tělem prostěradlo vysuší, je opět namočeno v ledové vodě a meditace pokračuje až do rána. Podobně se to praktikuje například v otevřených horských jeskyních pokrytých sněhem apod.

Vědecký tým Herberta Bensona z Harvardu se v 80. letech vydal do vzdálených klášterů v himálajských horách za účelem vědeckého zkoumání tamních mnichů. Tam se vědci za pomoci přístrojů přesvědčili, že mniši jsou skutečně schopni zvýšit svoji tělesnou teplotu.

Například na prstech nohou a rukou až o 17 stupňů. Adepti toho dosahují právě pomocí této speciální meditace. Podle vědeckých závěrů tato meditace způsobuje roztažení krevních cév v kůži. Je to tedy opačná reakce, kterou zima vyvolává u nás.

Tummo meditace FOTO: Wikimedia Commons

LUNG-GOM

Jde o běh po sněhu ohromující rychlostí. Zřejmě i tady působí meditace, v tomto případě na snížení tělesné hmotnosti, snad až o 60 procent. Zde naměřili výzkumníci neuvěřitelné výsledky rychlosti běhu. Tak například na vzdálenosti 19 kilometrů byl při běhu lung-gom mnichům naměřen čas 19 minut.

To v přepočtu na naše běžné vnímání představuje rychlost 60 kilometrů za hodinu. Opět je takový výkon spojen jak s fyzickým, tak i s meditačním cvičením.

HARMONIE MOZKU

V roce 2008 prováděl neurovědec Richard J. Davidson výzkum mozku několika tibetských mnichů na Univerzitě ve Wisconsin-Madisonu. V průběhu jejich meditací zjistil, jak meditace proměňuje jejich mozek.

Odráží se zde průběh desítek tisíc hodin meditování, které mohou změnit strukturu a funkci mozku a neuvěřitelně zvýšit jeho neuroplasticitu. Mozek tak funguje podle jiných postupů, než u běžné populace.

K harmonii těla a mysli přispívají například i tibetské mísy. Jde o zvláštní, velmi starý hudební nástroj, jehož zvuk má příznivý vliv na docílení tohoto souladu.

Tibetští mniši při modlitbě FOTO: shanti.cz

NĚKTERÉ NEOVĚŘENÉ DOVEDNOSTI A FANTASTICKÉ ZÁVĚRY

Řada cestovatelů uvádí mnoho dalších neuvěřitelných poznatků. Mezi nimi je vzpomínána například levitace, kdy mnich vydrží sedět několik hodin asi metr nad zemí, proměna některých předmětů v jiné, přemisťování se v prostoru apod.

Není divu, že tyto dovednosti či triky vedly až k fantastickým závěrům o původu Tibeťanů. Tak například vědec z Oxfordu, Karyl Robin-Evans, pobýval v Tibetu v roce 1947. Jeho taje popsal v knize „Bohové slunce v exilu“.

V ní tvrdí, že tibetská rasa, zvaná Dzopa či Dropa, je potomstvem mimozemšťanů. Jejich loď mohla někdy kolem roku 10 000 před naším letopočtem havarovat v oblasti Tibetu. Posádka se podle něho postupně smísila s místními obyvateli a časem degenerovala na současnou úroveň.

Zřejmě jen nejvyspělejší jedinci si prostřednictvím meditací zachovali některé výjimečnosti.

Není sporu o tom, že některé medicínské poznatky mohou přinést nové metody léčení například stresu apod. Vždyť tajemství mnichů z Tibetu jsou dosud skryta či nejsou plně vysvětlena a objasněna.

reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 20.10.2021 1.4tis
Podle pověstí se má v jeskynním systému ve střední části Moravského krasu často ozývat kvílení a naříkání. V útrobách skalisek se mají zjevovat tajemné postavy, podivné průvody nebo ohniví koně.     Nechybí ani historky o mladících, kteří za přenocování v jeskyni zaplatili životem. Skutečné události spojené s Býčí skálou jsou ale mnohem zajímavější a […]
od Adriana Vojtíšková 19.10.2021 5.6tis
Vilcacora nebo také Uňa de Gato, tedy kočičí dráp, je popínavá rostlina, která si v posledních letech získala mimořádnou oblibu. Stojí za tím její příznivý vliv na lidský zažívací trakt a také její účinek v boji proti depresím.     Rostlina má vynikající výsledky při léčbě žaludečních vředů, zánětů, oparů nebo astmatu. Nejdůležitější ovšem je, […]
od Matěj Soukup 18.10.2021 4.9tis
Od roku 2007 mají obyvatelé Vancouveru na západním pobřeží Kanady poměrně obavu z místních pláží. Už několikrát na ně totiž moře vyvrhlo vskutku hrůzné nálezy – lidské nohy. Od onoho roku se ve Vancouveru událo už pět takových případů. Moře přitom nevyvrhlo žádné jiné lidské ostatky – žádná těla ani jejich části, stejně tak žádné […]
od Mirek Brát 17.10.2021 5.4tis
Tomojuki Jamašita byl generál a vysoký vojenský hodnostář císařské japonské armády za druhé světové války. Po skončení bojů byl Jamašita obviněn z válečných zločinů a v roce 1946 ve filipínské Manile popraven. S Jamašitovým jménem je spojován legendární zlatý poklad, s jehož shromažďováním mu prý pomohla i tradiční japonská zločinecká organizace Jakuza.   Jako Jamašitův poklad je označován souhrn […]
od Matěj Soukup 16.10.2021 5.0tis
Hřbitovy, na kterých údajně straší, všichni poměrně dobře známe. Ale co takhle celý strašidelný ostrov? Jeden byste našli nedaleko pobřeží Finska. Jmenuje se Omenainen. Ostrov Omenainen leží napůl ztracený mezi spousty dalších ostrovů poblíž pobřeží Finska. Je zalesněný, bez zdroje pitné vody a velký jen asi sedm hektarů, proto je neobydlený. Tenhle ostrov má ale […]