O tom, že nedílnou součástí rituálů, které se konaly ve Stonehenge byla prasata, se už nějaký čas ví – ostatně v okolí stavby je zakopána celá spousta prasečích lebek a kostí.

Nyní vědci shromáždili vzorky z 131 těchto pozůstatků neolitických prasat a vzorky analyzovali, aby zjistili, odkud zvířata pocházela.

Původ prasat vědecký tým zjišťuje pomocí analýzy izotopů – místní potraviny a voda, které zvíře sní totiž obsahují jedinečné izotopy, které se usadí v těle zvířete. Výsledky výzkumu naznačují, že některá prasata do Británie putovala stovky kilometrů.

Pocházela téměř z celého Spojeného království, zejména pak z oblastí severovýchodní Anglie, západního Walesu nebo dnešního Skotska.

Kromě Stonehenge byly pozůstatky prasat nalezeny také u tří dalších neolitických rituálních míst v Británii, které se datují do let 2 800 – 2 400 př. n. l.

Jedná se o Mount Pleasant u pobřeží Dorsetu, West Kennet Palisate Enclonsures s vůbec největšími prehistorickými kamennými kruhy na světě a Marden.

Prasata byla v období pozdního neolitu velmi oblíbeným jídlem. „Je to věk prasat,“ řekl Richard Madgwick z univerzity v Cardiffu.

„Prasata tehdy byla nejdůležitějším domestifikovaným zvířetem.“ Prasata byla pravděpodobně přepravena pěšky nebo na lodi.

Stále není jisté, k čemu přesně Stonehenge sloužilo, spekuluje se však o tom, že zde pravděpodobně probíhaly rituály, například o zimním slunovratu.