O reinkarnaci se říká, že po fyzické smrti lidská duše zůstává a přesouvá se do jiného těla. Pozůstatky po minulém životě si však lze přenést i do toho následujícího, například mateřská znaménka. 

Zastáncem mateřských znamének jakožto stop po minulém životě byl například Kanadsko-americký psychiatr Ian Pretyman Stevenson (1918-2007), který se své teorii aktivně zabýval a věnoval jí několik studií.

Jedna z nejvýznamnějších vědeckých prací byla věnována 210 dětem, které si údajně pamatovaly minulý život. Stevenson u nich porovnával mateřská znaménka, vrozené vady a další viditelné stopy spolu se zraněními zkoumaných lidí z dob „minulého života“.

Nalezl asi 35 % shodu.

Jedním z konkrétních případů spojitosti mezi znaménkem a utrpěným zraněním v minulém životě by mohl být indický chlapec  Maha Rama, který měl velké výrazné znaménko na hrudi.

Když se ho odborníci ptali na konec jeho minulého života, uvedl, že byl z bezprostřední blízkosti střelen pistolí do této oblasti.

Nesmazatelnou stopu po minulém životě měl i další indický chlapec, který se narodil bez prstů na ruce. Přestože by měli lékaři o příčinně tohoto jevu asi jiný názor, chlapec tvrdil, že je to způsobeno zraněním na krájecím stroji z minulého života. A takových případů existuje ve světě podstatně více…