Je právě jedna hodina ranní a v lesíku přilehlém k psychiatrickému sanatoriu okresu Essex běží muž oděný celý v černém. Kolem se sice rozprostírá černočerná tma, ale zkušené oči hlídkujících policistů jej přesto ihned zpozorují.

Muž v černém ovšem neprchá před zákonem, ale před něčím daleko hrozivějším. Setkal se snad v polorozpadlém komplexu s jeho někdejšími obyvateli?

Jak posléze potvrzuje sdělovacím prostředkům okresní šerif Armando Fontoura (*1943), zadržený muž je součástí šestičlenné ilegální výpravy „lovců duchů“.

Po jejím zatčení v roce 2009 se však podobný incident po třech letech opakuje znovu a místní policejní náčelník Richard Vanderstreet (*1956) zadrží další narušitele.

K nim poznamenává: „Existují dva druhy lidí, kteří tam chodí. Hledači neobvyklých věcí a ti, kteří chtějí páchat trestný čin, jako je třeba krádež drahých kovů.“ Jakou pohnutou historii tedy tato léčebna má, že láká tolik dobrodruhů a záhadologů?

Barbarské terapie

Za nevyjasněných okolností údajně umírá v tomto komplexu postupně více jak 10 000 pacientů, což ovšem vedení úspěšně dlouho skrývá. Během velké hospodářské krize v USA ve 30. letech 20. století jsou budovy sanatoria přeplněny k prasknutí.

Státní příspěvky jsou kvůli 2. světové válce sníženy na minimum a stovky pacientů zde začínají doslova živořit. Ti jsou ke všemu vystaveni na milost a nemilost místních zřízenců a „lékařů“. Měl vůbec někdo možnost se v sanatoriu opravdu uzdravit?

Metody, které bychom mohli označit za barbarské, jsou zde na denním pořádku. Nebozí pacienti jsou během hydroterapie zcela nořeni do ledové vody a za celou dobu praktikování této psychiatrické metody je tak ve vodě utopeno nespočet pacientů.

Rovněž terapie elektrickými šoky, v tomto komplexu tak běžná, prý pacientům spíše ubližuje, než pomáhá. Stejně jako již dávno zavržená lobotomie (neurochirurgický zákrok), zanechávají i elektrické šoky trvalé poškození mozku.

Je možné, že ozvěny utrpení, jaké zakoušeli pacienti okresní léčebny v Essexu, tu jsou cítit dodnes?

Osudné mrazy

Již od začátku provázejí psychiatrickou léčebnu v Essexu neblahé události. V komplexu, který poskytuje domov tisícovce psychicky postižených pacientů a zločinců, přestává během kruté zimy roku 1917 fungovat veškeré vytápění.

Podle historických záznamů zde přímo na svých lůžkách umrzne 24 chovanců a dalších 32 pak vyvázne s těžkými omrzlinami. Může toto hromadné úmrtí stát za četnými zjeveními, která jsou zde pozorována?

Někdejší požárník léčebny Jim Chaffee popisuje své setkání s podivnou temnou bytostí: „Šel jsem nahoru nahodit hlavní jistič požárního alarmu a náhle jsem viděl černý přízrak na konci chodby. Viditelnou měl jen hlavu a ramena.

Nohy a část trupu však ne.“ Také jedna bývalá pracovnice léčebny vzpomíná na události ve druhém patře budovy číslo 11: „Lidé, kteří pracovali pro okres, byli umístěni právě zde.

Vídávali sestřičku v bílém oděvu a dlouhé sukni z přelomu století, jak chodí sem a tam v kruzích.“ Patří mezi oběti mrazů skutečně pouze pacienti, nebo tu na počátku 20. století zemřela i zdravotní sestra, jejíž duch nedává současnému personálu spát?