Nebývá překvapením, když se o tajemných jevech a děsivé atmosféře hovoří v souvislosti s místy, která mají násilnou nebo tragickou minulost. Případ opuštěné zoo v Los Angeles je zdánlivě jiný.

Při pohledu do historie se však ukáže, že i toto místo provázela mnohá neštěstí.

Rezavějící vstupní brána s obrovským nápisem lákajícím dovnitř. Rozsáhlý komplex betonových staveb s hustě posprejovanými zdmi, výběhů s rozbitými ploty či pomalu se rozpadajících mříží. To vše zapadané listím, tiché a bez života.

I něco takového lze spatřit v druhém nejlidnatějším městě Spojených států Los Angeles. Bývalá zoologická zahrada se nachází v tzv.

Griffith parku a nabízí nejen výlet zpět v čase a zašlou slávu kdysi velkého areálu, ale údajně také možnost stát se svědkem podivných paranormálních jevů.

Zoo byla otevřena před více než 100 lety a uzavřena v roce 1965. Od té doby s výjimkou občasných kulturních akcí chátrá a kvůli tomu, že nikdy nebyla důsledněji znepřístupněna, je oblíbeným cílem dětských part, sprejerů či bezdomovců. A také lovců duchů, kteří tam prý navazují kontakt s dušemi zvířat i lidí.

POZOR NA PŘÍZRAK NA KONI

Vše začíná u samotného Griffith parku. V 19. století proklela po svém vydědění jistá Dona Petronilla svého lakomého strýce i celý jeho pozemek. A tato kletba měla později několikrát udeřit. „Sucha, požáry a další katastrofy.

Jednou se tam prohnala strašlivá bouře, která zničila vegetaci a zabila hodně zvířat. Během ní hodně lidí vidělo ducha Dony Petronilly, jak obnovuje své prokletí,“ uvádí ve své knize o přízracích v LA spisovatel Jeff Dwyer.

Kletba se měla později přenést i na samotnou zoo.

Traduje se, že po jejím zavření se ve výbězích dále zjevovaly přízraky vězněných zvířat a mnozí tvrdí, že se po starých chodnících prochází nejen duch Petronilly, ale i duch jejího strýce či přízrak dalšího majitele pozemku – plukovníka a podnikatele Griffitha J. Griffitha (1850–1919), který území daroval městu.

Údajně se tam projíždí na koni a děsí každého, kdo se odváží přijít sám. Jde jen o další městskou legendu, kterou si vypráví místní děti? Nebo mají pravdu senzibilové a média, kterým se prý s duchy v zoo podařilo navázat komunikaci?