V roce 1957 došlo k tragické události, o které se svět dozvěděl až o desítky let později. Nad takzvanou Kyštymskou katastrofou se stále vznáší řada otazníků. Konspirační teorie spekulují o tom, že vše nakonec vyústilo i v krutý experiment na lidech.

Co je označováno jako Kyštymská katastrofa? Výbuch v tajném sovětském komplexu Majak, kde se zpracovávalo plutonium pro jaderné zbraně. Kde k události došlo? V uzavřeném městě skrývajícím se za šifrou Čeljabinsk-40, na úpatí Uralu. Dnes území Ruské federace.

Kdy? V časech studené války, 29. září 1957.

Radioaktivní mrak

V úvodu je dobré vysvětlit poněkud zmatenou lokalizaci místa události, která byla ovlivněna utajováním a všudypřítomnou paranoiou.

Katastrofa proběhla v uzavřeném-tajném městě, jež přebralo jméno nejbližšího velkého města – Čeljabinsku, a to včetně části jeho poštovního směrovacího čísla. Na žádných tehdejších mapách byste však Čeljabinsk-40 nenašli.

Proto bylo pro pojmenování události zvoleno nejbližší sídlo – Kyštym. Co se zde vlastně odehrálo? Výbuch v zařízení Majak vytvořil radioaktivní mrak, který se táhl jako zlověstná smrtící stopa stovky kilometrů daleko.

Evakuováno bylo deset tisíc lidí. Bylo však odhadováno, že následky radiace mohly ovlivnit životy čtvrt milionu obyvatel této části Sovětského svazu. Úřady katastrofu tajily. Radioaktivní mrak byl například vysvětlován jako efekt polární záře.

Svět se o události dozvěděl až v roce 1976, a to díky informacím od sovětského disidenta Žorese Medveděva (1925-2018).

Pokusná oblast?

Temné konspirační teorie související s Kyštymskou katastrofou se překvapivě netýkají příčin celé události. Ano, mělo se skutečně jednat o nehodu. Samotný výbuch byl ve své podstatě technickou havárií ve vysoce rizikovém provozu.

Sovětské úřady však údajně využily postižené oblasti, a to včetně obyvatel zde žijících, jako obří jadernou laboratoř pod širým nebem. Byl zde dlouhodobě zkoumán vliv radiace na rostliny, zvířata i lidi. Jaká data přinesl tento experiment? Nevíme. V roce 1986 zde vznikla přírodní rezervace Východní Ural.

Kdo je jejím správcem? Rosatom, ruská státní korporace specializovaná na jadernou energii.

To jistě hovoří za vše… V současnosti je Kyštymská katastrofa, co do rozsahu radiace a dalších následků, řazena na třetí místo, za nechvalně známé události v jaderných elektrárnách Černobyl a Fukušima.