20. ledna 1996: V jižní části brazilské oblasti Minas Gerais pozorují farmáři August a Enrica Rodriguesovi neznámý objekt, který záhadně zmizí.
Domů     Zázraky
Postrach moří: Přežil snad dodnes?
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 23.10.2019
5.8tis
475
SDÍLENÍ
5.8tis
ZOBRAZENÍ

Když v roce 1975 šokuje americký režisér Steven Spielberg filmem Čelisti, mají diváci pocit, že na plátně spatřili největšího mořského predátora, navíc ještě notně zveličeného filmařskýma očima.

Bílý žralok, který je hrdinou děsivého příběhu, je ale pouhým trpaslíkem ve srovnání se svým prehistorickým předkem – megalodonem. Hlubiny světových oceánů jsou dokonalým úkrytem.

Přežil v nich snad gigantický žralok až do dnešních dnů?

Možná film Čelisti nepřeháněl…

V březnu roku 1954 proplouvá loď Rachel Cohen indonéskými vodami, když jí znenadání otřásá prudký úder. Několik lodníků stojících na zádi vzrušeně popisuje žraloka dlouhého snad třicet metrů, který se prý zakousl do kormidla.

Kdo by ale něčemu takovému věřil? Střízlivě uvažující kapitán tak zapisuje do lodního deníku pravděpodobnou srážku s plovoucím kmenem. Těžce poškozená loď míří do přístavu v Adelaide (jižní Austrálie), kde v suchém doku čeká dělníky další překvapení.

V blízkosti pochroumaného lodního šroubu nacházejí stopy po zubech, které na šířku měří přes deset centimetrů. Jak velký musí být jejich majitel?

Takhle vypadá oživlá noční můra!

POSTRACH VELRYBÍCH STÁD

Carcharodon megalodon, jak zní jeho vědecký název, začíná poprvé děsit obyvatele oceánů před 16 miliony lety. Jisté si před ním nemohou být ani velryby. Dosahuje prý délky kolem dvaceti metrů, i když některé odhady tuto hranici posunují až o deset metrů výš.

Je třicetkrát těžší než jeho největší dnešní potomci. Kostru tvoří pouze chrupavka, a tak vědci nejspíš nikdy nenajdou zachovalé pozůstatky tohoto unikátního tvora. Megalodona proto můžeme získat pouze jediným způsobem:

musíme si ho chytit. Pokud ovšem ještě žije… Z fragmentů čelistí, které jediné přetrvaly věky, odhadují dnes paleontologové, že megalodon dokázal vyvinout sílu stisku čelistí až 18 tisíc kilogramů. Tím překonává současného bílého žraloka desetkrát a nevyrovná se mu prý ani populární tyrannosaurus rex se stiskem tří tisíc kilogramů.

Megalodon by tak našel soupeře možná na vrakovištích, kde moderní gigantické stroje umějí na počkání sešrotovat osobní auto. Největší žralok historie by to zvládnul stejně dobře.

Megalodon byl obrovský

PANIKA MOŘSKÝCH GIGANTŮ

300 let staré legendy domorodých obyvatel Havajských ostrovů vyprávějí o prastarých náboženských rituálech, při nichž šamani pomocí lidské návnady vyvolávají z hlubin obřího žraloka zvaného niuhi. V rámci tradičních slavností pak nejudatnější muži s příšerou bojují.

Jedná se o obludu se světélkujícíma očima a rybáři mají prý i osvědčený recept, jak ji porazit – pomocí drog. Byl ještě před třemi sty lety soupeřem havajských rybářů prehistorický megalodon? Odhady hovoří o tom, že lidstvo prozatím poznalo sotva desetinu světových oceánů.

Pokud je megalodon ještě obývá, nemusíme se s ním setkávat, ale bezpochyby loví stejně nelítostně jako před miliony lety. Zoologům nedají spát případy takzvaných sebevražd velryb, při nichž kytovci ze záhadných důvodů najíždějí na mělčiny.

Co může způsobit takové selhání jindy bezchybného orientačního smyslu? Snad panika? Neprchají velryby bezhlavě před jediným nepřítelem, který je schopen je i přes jejich velikost a množství snadno zahubit?

Člověka by slupl skutečně jako malinu.

POTRAVNÍ ŘETĚZEC SE MĚNÍ

Podle odborníků by se megalodon mohl zdržovat spíše ve větších hloubkách. Jeho gigantické tělo totiž vyžaduje neustálé doplňování energie, kterou obr šetří pobytem v prostředí s menším obsahem kyslíku. O tom, že megalodon je doma spíše v temných hlubinách, svědčí i některá vyprávění svědků jeho řádění.

Příšera má totiž podle nich svítící oči, což je vlastnost typická právě pro hlubinné tvory. Přesun megalodona blíže k hladině by pravděpodobně zcela rozvrátil křehkou oceánskou rovnováhu. Potravní řetězec by získal nový koncový článek a mnoho živočichů by se změnilo z lovců v kořist.

Autor textu: Libor Hrnčíř

Foto: denofgeek.com, allthatsinteresting.com, britannica.com, filmschoolrejects.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 19.1.2022 1.5tis
Ve vesničce Svatý Jan pod Skalou na Berounsku můžeme najít známý pramen sv. Ivana. Vyvěrá hned vedle kostela Narození sv. Jana Křtitele a jeho voda proslula jako prostředek k mírnění bolestí celého těla. Historie pramene sahá stovky let do minulosti.     Patronem pramene je poustevník Ivan, který žil v 9. století. Již za svého […]
od Eva Soukupová 5.1.2022 2.4tis
Mezi mnoha páry dvojčat prý existuje i cosi ne nepodobného telepatii. Dokáží prý vzájemně vycítit pocity druhého dvojčete a vnímají i jeho fyzickou bolest. Toto nadpřirozené spojení prý v roce 2009 zachránilo život mladé dívce.     Fenomén jakéhosi zvláštního propojení dvojčat je znám už několik desetiletí a částečně jej potvrzují i vědecké experimenty. Například […]
od Adriana Vojtíšková 3.1.2022 2.8tis
Podle legend se měl stát králem ve chvíli, kdy nad svou hlavu pozvedl meč. Ten muž se měl jmenovat Artuš a zbraň měli nazývat Excalibur. Jak to ale bylo doopravdy? Skutečně někdy území britských ostrovů bránil chlapík s všemocným ostřím? Nebo se jedná o mýtus?     Král Uther Pendragon se zamiluje do vévodkyně Igrain. […]
od Eva Soukupová 3.1.2022 3.0tis
Bizarní deště, při nichž z nebe padají neobvyklé předměty či dokonce živá zvířata, lidstvo provázejí snad od počátku věků. Jeden takový déšť se objevil minulou středu v americké Texarkaně, kde na šokované obyvatele pršely ryby. Obyvatelé městečka na hranici amerických států Texas a Arkansas nevěřili vlastním očím, když z nebe minulý týden začaly padat malé […]
od Mirek Brát 2.1.2022 2.7tis
Připomínkou zjevení Panny Marie u vesnice Kotouň v Plzeňském kraji je malá lesní kaplička postavená v roce 1929. Blízko ní se nachází i pramen léčivé vody. Zatímco mariánský zázrak se propadá stále více do pomyslné řeky času a zapomnění, studánka se těší neutuchající popularitě. Její voda prý zklidňuje srdeční tep a přináší lidskému organizmu celkovou vitalitu.   […]