V kanadském Torontu vědci přišli s přelomovým zjištěním, kdy boje mezi zastánci a odpůrci posmrtného života definitivně skončí. Možná.

Člověk je prohlášen za mrtvého v momentě, kdy se zranění neslučují se životem, nebo je určitou dobu neokysličený mozek. Vědci tvrdí, že i po určení smrti-tedy není u člověka tep a zorničky nereagují-mozek stále plně funguje i několik dalších desítek minut.

Lékaři provedli několik pokusů, které jejich teorii potvrdily. Otázkou zůstává, jak je možné, že i po smrti mozek “žije”. Je to snad moment, kdy člověk může mluvit s nějakou bytostí, nebo duchem či blízkým mrtvým?

Nebo je to čas rozloučit se s živými, aby mrtvý nalezl klid? Na rozluštění si musíme počkat, ale jedno víme jistě: náš mozek přežije naší smrt.

Před vědci nyní stojí několik měsíců či let zkoumání, aby tuto teorii potvrdili či vyvrátili. Je možné, že dokážeme s tímto objevem pracovat a v budoucnu se opravdu nebudeme muset bát smrti?

Bylo by velice zajímavé, kdyby díky emocionální části mozku (zvaná neocortex) mohl člověk mluvit i po vlastní smrti formou elektrických impulzů? Třeba bychom se mohli dozvědět, jaké to po našem soudném dnu vypadá na druhé straně.