Dávné sanskrtské texty velmi často popisují fantastické létající stroje vimana. A právě studium těchto dokumentů má nacistům přinést obrovský technologický náskok před Spojenci. Na jejich základě údajně vzniká i plán sestrojit neobvyklý nosič atomových bomb. 

Neméně nápomocné mají být dokonce i mimozemské technologie! Tak jsou například vyrobeny pokrokové rakety či legendární Hitlerovy létající talíře, jejichž existenci se ovšem dosud nepodařilo přesvědčivě prokázat.

Německý výzkum hraje důležitou roli v pozdějším dobývání vesmíru. Z poznatků Němců totiž hojně čerpají sovětští i američtí vědci a využívají je k prvním kosmickým letům. Jak ale nacisté objevili technologie, které ve 40. letech neměly obdoby?

Jde o práci geniálních vědců, nebo jim inspiraci vnukly tajemné starodávné spisy?

Atomová bomba z dávných bájí

Sanskrt je jeden z nejstarších jazyků vůbec. Rozšířen je zejména ve starověké Asii, kde slouží k zapisování náboženských textů. Jsou v něm ale zaznamenány rovněž texty veškerých vědních oborů oné doby. Nacisté chovají k východnímu učení vřelý vztah.

Zapáleni jsou zřejmě i pro historii, neboť prahnou po vysvětlení zániku Sodomy a Gomory, měst, jejichž zkázu popisuje biblická kniha Genesis. Ten však není nezištný.

Podle některých zdrojů pracují s tezí, že města srovnala se zemí nějaká neuvěřitelně silná zbraň odpovídající atomové bombě. Ta však byla v průběhu historie zapomenuta.

Je tedy jen otázkou času, kdy se Hitlerovi okultisté začnou věnovat pečlivému studiu starých sanskrtských textů a hledat odpovědi. A možná v nich objeví něco, co by nikdo jiný nečekal. 

Vyvinuli Němci supermoderní zbraň?

Ve starém sanskrtském textu Samarangana Sútradhara je asi 230 slok věnováno jakýmsi vzdušným vozům s názvem vimana. Údajně jsou z lehkého materiálu se silným a dobře tvarovaným tělem. Vyrobeny mají být ze železa, olova, zlata a rtuti.

Právě rtuť, jiné prameny ale uvádějí pouze tekutý kov, má být pohonem pro motory těchto strojů. Jejich tvar je někdy popisován jako cylindrovitý s kupolí, jindy se uvádí, že jde o obrovský zvon. Vimany jsou přitom užívány hlavně ve válkách.

Inspirováni legendou o dávných letounech spouštějí nacisté projekt Die Glocke (zvon). Jeho cílem je sestrojení létajícího stroje podle sanskrtských textů navzdory tomu, že popisovaná konstrukce je podle vědců moderní doby pro letouny naprosto nevhodná.

Někteří badatelé uvádějí, že zvon měl zřejmě sloužit jako nosič pro atomovou bombu, o jejíž vývoj Třetí říše taktéž usiluje. Nic z toho se jim však nepodaří dokončit. Dokázali by starověký letoun sestavit, kdyby měli více času? 

Německá oblast 51

Nedaleko Freiburgu v Černém lese v roce 1936 údajně dochází k havárii neznámého létajícího objektu. Jeho trosky a těla pilotů jsou ještě oné noci zabavena a přepravena na hrad Wewelsburg, kde má dojít k jejich podrobnému zkoumání.

Z výsledků prý vyplývá, že jejich původ je nepozemský, a Němci se proto uchýlí ke zpětnému inženýrství. Nakonec se jim prý podaří obnovit získané technologie. Ty mají sloužit jako stavební kámen k dalším vynálezům.

Jsou vyvíjeny pod vedením Hanse Kammlera (1901–1945), německého konstruktéra, důstojníka SS a ředitele několika nacistických továren, v nichž poprvé spatřují světlo světa známé rakety V1 a V2. Je to je náhoda, nebo jsou založeny na výzkumu mimozemských technologií?

Ve skutečnosti je až zarážející, jak pokrokovými zbraněmi v tehdejší době tyto rakety jsou. Jejich vývoj podléhá nepřísnějším bezpečnostním opatřením a nasazení raket v boji překvapí celý svět. Zejména proto, že proti nim neexistuje žádná účinná obrana.

Šéf  projektu Walter Dornberger (1895–1980) má po prvním úspěšném testu rakety V2 údajně pronést: „Třetí říjen 1942 je prvním dnem nové dopravní éry – vesmírného cestování.“ Narážel snad na použití vesmírné technologie?