17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Prokletý kabriolet Graf & Stift: Byla smrt arcivévody jen prvním varováním?
Prokletý kabriolet Graf & Stift: Byla smrt arcivévody jen prvním varováním?
od 6.2.2024
3.2tis
Gräf und Stift Double Phaeton z roku 1910, v němž byl František Ferdinand v Sarajevu zavražděn. Foto: Andrzej Barabasz (Chepry) / CC BY-SA 3.0
321
SDÍLENÍ
3.2tis
ZOBRAZENÍ

Mrazivý příběh luxusního kabrioletu rakouské automobilové fabriky Gräf & Stift se začíná psát roku 1911…

Gräf und Stift Double Phaeton z roku 1910, v němž byl František Ferdinand v Sarajevu zavražděn. Foto: Andrzej Barabasz (Chepry) / CC BY-SA 3.0 Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu. Foto: CC - volné dílo Gavrillo Princip ve své terezínské cele. Foto: CC BY-SA 3.0 Oskar Potiorek. V letech 1911–1914 byl zemským správcem v Bosně a Hercegovině. Z titulu této funkce byl osobně zodpovědný za selhání bezpečnostních opatření v době sarajevského atentátu na následníka trůnu (1914). Foto: CC - volné dílo

Toho roku sjíždí z tovární linky vůz typu Double Phaeton s výrobním číslem 287. Později se stává nablýskaná limuzína perlou jednoho sarajevského autoparku a mlčky očekává svůj první velký úkol. Ne každému vozu se poštěstí, že poslouží potřebám mocnáře.

Ale Phaeton 287 skutečně brzy nese na svých bedrech náklad v podobě arcivévody Františka Ferdinanda d’Este (1863–1914) a jeho rodiny. Stroj dokonale uspokojuje pyšné manýry následníka trůnu. Ale osudného 28. června 1914 v Sarajevu se mají karty obrátit.

Sedm nečekaných výstřelů nemilosrdně skrápí arcivévodu a jeho doprovod. Kulky se přitom zavrtávají i do koženého obložení sedaček limuzíny. Jako vrah je později identifikován politický aktivista Gavrilo Princip (1894–1918), ale ruku osudu možná nevede sám.

Podílela se na tragédii i kletba, která vůz obestřela ještě před krvavým incidentem?

Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu. Foto: CC - volné dílo
Atentát na Františka Ferdinanda d’Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu. Foto: CC – volné dílo

Zhoubná ozdoba generála

Likvidaci následníka trůnu přihlíží jako člen doprovodu rakousko-uherský generál Oskar Potiorek (1853–1933). Právě on se později stává právoplatným majitelem vozu, který je po smrtelném atentátu kulantně řečeno nechtěným.

Toho Potiorek obratně využije, vůz nechá opravit a využívá jej pak při svých pracovních cestách. Jenže slibná kariéra tohoto vojenského velitele Bosny se po převzetí vozu rychle otáčí.

Na bitevním poli se mu skutečně nedaří a jednu z velmi důležitých bitev, řež u Valjeva v západním Srbsku, dokonce potupně prohrává. Nejprve jej Vídeň zbaví velení a později Potiorek nefalšovaně zešílí.

Uprostřed nervových tiků pak dožívá na cestách mezi svobodou a psychiatrickými léčebnami. V té době už lehce vysloužilý vůz nevlastní, ale dlužno říci, že vozidlo skutečně stálo na startu Potiorkovy zkázy. Je to pouhá náhoda? A kdo se stane dalším majitelem zlověstného automobilu?

Oskar Potiorek. V letech 1911–1914 byl zemským správcem v Bosně a Hercegovině. Z titulu této funkce byl osobně zodpovědný za selhání bezpečnostních opatření v době sarajevského atentátu na následníka trůnu (1914). Foto: CC - volné dílo
Oskar Potiorek. V letech 1911–1914 byl zemským správcem v Bosně a Hercegovině. Z titulu této funkce byl osobně zodpovědný za selhání bezpečnostních opatření v době sarajevského atentátu na následníka trůnu (1914). Foto: CC – volné dílo

Bere s sebou i nevinné

Dalším „šťastlivcem“, který se potýká s prokletou limuzínou, je jistý kapitán jugoslávské armády, jehož jméno se nedochovalo. Zůstal však po něm krátký, děsuplný příběh, který se uzavírá jen devět dní po koupi neblaze proslulého Phaetona.

Nevinná cesta po balkánských silnicích se pro něj v okamžiku mění v horor. Auto, které mu v jeden okamžik vypovídá službu, kličkuje po silnici a strhává s sebou do příkopu vedle cesty ještě dva rolníky, kteří naneštěstí stojí poblíž.

Po několika vteřinách už jen obrácený kouřící kabriolet přikrývá tři mrtvá těla!

Není radno se vysmívat

Vůz je opět opraven a v roce 1918 putuje do nově vzniklého Jugoslávského království. Jeho další vlastník jménem Aleksandrovac, guvernér nově vzniklé monarchie, se zatraceným vozem zažívá celkem čtyři nehody, které ho nakonec připraví o ruku.

Politik znalý historie vozu usoudí, že s autem skutečně není něco v pořádku a chystá se jej prodat. Mezitím padne Phaeton do oka jeho příteli doktoru Sikrisovi, který si nedá říct a kabriolet od svého známého kupuje.

Kletbě nevěří, a dokonce se jí rouhačsky vysmívá. Nikoho už proto ani nepřekvapí, když si vozidlo vybere svou obvyklou daň a Sikris o půl roku později v limuzíně umírá.

V pořadí další majitel a oběť zároveň, bohatý francouzský klenotník Simon Mantharides, spáchá po pořízení vozu za nevyjasněných okolností sebevraždu.

Podle serveru unexplained-mysteries.com se pak stává majitelem zlovolného stroje jistý švýcarský automobilový závodník. Při závodech v alpských Dolomitech za volantem Phaetonu tento nešťastník narazí do zdi a na místě umírá.

V tu chvíli se zdá, že smrtící kolotoč se zastavil. Ale není tomu tak!

Měl zůstat vrakem

Vrak smrtícího vozu oprašuje ve 20. letech 20. století majitel autoopravny Tiber Hirshfield z Rumunska. Troufalý nápad je však po zásluze potrestán.

Když Hirschfield cestuje roku 1926 spolu se svými čtyřmi přáteli na svatbu známého, vůz se záhadně vymyká kontrole a havaruje. Poslední majitel vozu Double Phaeton 287 i se svou společností končí v náruči smrti, čímž se kruh záhadných úmrtí konečně uzavírá.

„Hrůza z atentátu na následníka trůnu jako by se nesla s vozem i do budoucnosti. Vzal život patnácti lidem a další nešťastníky stačil během nehod zranit.

Dalších důkazů prokletí zjevně není třeba,“ přemítá nahlas belgický badatel a autor Patrick Bernauw (*1962). V zájmu bezpečnosti je vůz naposledy opraven a umístěn do vojenského muzea Heereschichtliches ve Vídni.

Ve ztichlých prostorách výstavní síně se tak dočkal stroj pokoje, který po dlouhá léta nedopřál svým majitelům. Byla legendární limuzína skutečně prokletá?

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.9tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 2.3tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 3.0tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.3tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz