Stále nejasný je původ římských mincí, které byly nalezeny na švédském ostrově Gotska Sandön v Baltském moři. Sahaly římské obchodní trasy tak daleko na sever? Byl to jen náhodný nález, nebo důkaz, že v dějinách starověku pořád existují nepopsané stránky?
Archeologický nález na odlehlém baltském ostrově historiky skutečně zmátl. Jednalo se o stříbrné římské mince vyražené v období let 138 až 161 našeho letopočtu. Šlo o období vlád císařů Antonina Pia a Trajána.

Nález na ostrovní pláži
Existuje více teorií o tom, jak se mohly mince dostat na ostrov ležící mezi Švédskem a Estonskem. Mohly sem být přivezeny obchodníky ze Skandinávie, nebo se dokonce nacházely na palubě například římského obchodního plavidla.
To by ovšem znamenalo, že i Baltské moře bylo součástí tradičních římských obchodních cest.

V neposlední řadě se spekuluje i o nějaké neznámé římské objevitelské výpravě, která propátrávala sever Evropy. Dodejme, že inkriminované mince byly nalezeny na ostrovní pláži, a to díky detektoru kovů.
Římané na vlnách Baltu?
Ostrov, který byl místem záhadného nálezu, je nyní švédským národním parkem. Je devět kilometrů dlouhý a šest kilometrů široký. To, že byly mince nalezeny na jeho pláži, iniciovalo i vznik další teorie.
Podle ní by mohly pocházet z některého lodního vraku, kterých je v okolí ostrova velké množství.

Tento nález připomněl i zprávu z 19. století…. Římská mince byla údajně nalezena na ostrově již v předminulém století. Tehdy však nález zpochybnila oficiální historiografie. Jak se římské mince na izolovaný ostrov dostaly?
Kdoví, možná zájem antických mořeplavců přitáhl tuleň kuželozubý (Halichoerus grypus), který se zde kdysi ve velmi hojném počtu vyskytoval.