reklama
2. července 1951: Na Floridě se najde hromádka popela a kus nohy, která zbyla po Mary Reeser, oběti děsivého samovznícení.
Domů     Zázraky
Rozhánění mraků zvukem zvonu
Mirek Brát
od Mirek Brát 30.5.2021
4.0tis
Dřevěná zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší stojí v sousedství farního kostela sv. Jana Křtitele.
322
SDÍLENÍ
4.0tis
ZOBRAZENÍ

Snaha lidí ovládat počasí je výrazně starší známého hesla: Poručíme větru, dešti. Samozřejmě, velkou pozornost tomuto tématu přinesly v současnosti například vzdušné flotily antonovů a iljušinů na moskevském nebi před tradičními vojenskými přehlídkami.

V Čechách na to šli již v šestnáctém století trochu jinak. Na rozhánění mraků byl určený speciální zvon!

Dřevěná zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší stojí v sousedství farního kostela sv. Jana Křtitele. Za zvonicí se už díváme na linii Krkonoš. Hmota farního kostela, věžička zvonice je zcela vlevo. Zvonu Mračník „drží palce“ vzácná socha představující krále Davida (ze sochařské dílny Matyáše Bernarda Brauna) , i když zde zvon proti mrakům poněkud selhal: originál sochy tak chátral vlivem kyselých dešťů, že do Rtyně byla umístěna kopie, originál se raději stěhoval do krytého lapidária.    Mraků se z Krkonoš na nebe nad Rtyní stále dostává dost a dost.

V roce 1909 se na polích knížete z Liechtensteinů v Uhříněvsi experimentovalo s dělem na rozhánění mraků. V roce 2017 se hvězdou zahrádkářské a chovatelské výstavy ve Svinčanech u Přelouče stala praktická ukázka anti-kroupového děla.

Ale střílet Pánubohu do oken dělem nebo z letadel rozprašovat na boží práh směs granulovaného oxidu uhličitého, kapalného dusíku a speciálního cementu – to všechno je tak trochu rouhání.

Za zvonicí se už díváme na linii Krkonoš.

Mračníkem proti mrakům

V tiché pokoře se ve východočeské Rtyni v Podkrkonoší tyčí k nebi půvabná dřevěná zvonice. Je dokonce světovým unikátem nazývaným zvonicí rtyňského typu. Jiná taková nebyla v celé Evropě nalezena.

Zvonu Mračník „drží palce“ vzácná socha představující krále Davida (ze sochařské dílny Matyáše Bernarda Brauna) , i když zde zvon proti mrakům poněkud selhal: originál sochy tak chátral vlivem kyselých dešťů, že do Rtyně byla umístěna kopie, originál se raději stěhoval do krytého lapidária.

Postavena byla v roce 1592. Se špatným počasím zvonice počítá. Moudří předkové stavitelé ji osadili tzv. plovoucím čepem, který umožnuje, aby se zvonice v silném větru zvolna pohybovala. Zvonová stolice nese tři zvony.

První se nazývá Poledník. Jak název napovídá, zvoní se s ním v poledne. Druhý zvon se jmenuje Slavnostní, To dá rozum, že se s ním nebude hned freneticky zvonit, když třeba slepice snese o vajíčko navíc.

Třetí zvon, ten nás zajímá nejvíce. Jmenuje se Mračník. Dostal jméno podle toho, že se s ním rozháněly mraky.

Hmota farního kostela, věžička zvonice je zcela vlevo.

Kroniky nedochovaly výsledky činnosti Mračníku. Pravda je, že i moderní fyzika souhlasí s názorem, že na šíření zvuku má vliv počasí. Proč by to nemohlo platit i opačně? Například Policie ČR použila hodně hlasitý zvuk k rozhánění v Opavě před čtyřmi lety.

Pardon, ta zpráva vlastně tvrdila, že policisté v Opavě použili zařízení fungující jako zvukové dělo při rozhánění fotbalových chuligánů v Opavě.

Mraků se z Krkonoš na nebe nad Rtyní stále dostává dost a dost.

Nevadí, vždyť takové mraky obtěžkané kroupami jsou pro úrodu stejně nebezpečné jako chuligáni pro bezpečnost ve městě! Výstřel z děla, zvuk zvonu… Hlavně, ať je to slyšet tam nahoře, kde se peče, vaří, hněte – počasí!

Rtyňský Mračník je stále v pohotovosti: Bim, bam, cink, bim… Je po bouřce zase jasná obloha? Mračník funguje!

Foto: autor
reklama
Související články
od Eva Soukupová 27.6.2022 1.9tis
Kopie zázračného obrazu z italského města Re začíná v chalupě chudého klatovského krejčího ronit tekutinu podobnou krvi. Madona je poté střežena v místním kostele, kde před zraky velkého množství svědků opakovaně otevírá a zavírá oči. Podle církve je obraz zázračný.     Freska Panny Marie s Ježíšem v náruči si pro italského opilce připraví perné […]
od Eva Soukupová 27.6.2022 2.8tis
Zprávy o zjeveních Panny Marie doprovázených nejrůznějšími zázraky přicházejí nejčastěji ze zahraničních oblastí se silně zakořeněnou vírou. Ovšem i v české historii lze najít neméně zázračná setkání. K jednomu takovému došlo v 18. století na Rychnovském vrchu. Nevyléčitelně nemocní se často obracejí pánu Bohu se s úpěnlivými modlitbami, v nichž pokorně žádají o zásah shůry […]
od Adriana Vojtíšková 15.6.2022 3.2tis
K vrchu Blaník ve středních Čechách se váže zvláštní pověst, podle níž je v nitru hory ukryta celá armáda rytířů, kteří bdí nad naší vlastí.     Až prý bude Čechům nejhůře, mají blaničtí rytíři z hory vyjet a pomoci. Velitelem bájného vojska má být patron českého národa svatý Václav. Etnologové předpokládají, že prazáklad legendy […]
od Adriana Vojtíšková 14.6.2022 1.9tis
Tajemný muž známý jen jako slepý mládenec je asi nejznámějším českým věštcem. Ve svých vizích hovoří o střídání vládců Čech, druhé světové válce, upadání mravů, ale také o genetickém inženýrství, jehož rozkvět prý předznamená blízký konec.     Jeho proroctví ovšem pro Čechy nekončí nijak dobře. Měli bychom slovům slepého mládence věnovat pozornost, nebo je […]
od Jiří Nechanický 12.6.2022 8.4tis
V několikakilometrových frontách se tísní desetitisíce lidí. Někteří si s sebou přinášejí láhve, jiní kanystry. Každý si chce nabrat vodu z „pramene života“ v Tlacote. V naději sem přicházejí nemocní, ale i zdraví. Lačně polykají doušky zázračné vody jako prevenci proti všem nemocem, nebo se ji snaží získat pro své churavé blízké. Přibližně 300 kilometrů […]