Havajské ostrovy bývají symbolem tropického ráje, klidu a pohody. Jenže i zde se najdou místa, nad nimiž se vznáší stín. Jedním z nich jsou ruiny bývalé Střední školy na ostrově Maui, postavené roku 1913 křesťanskými misionáři a majiteli cukrových plantáží.

Po jejím uzavření a přestěhování v roce 1972 zůstala budova opuštěná – a právě tehdy se kolem ní začaly množit zprávy o podivných a nevysvětlitelných jevech.

Na Havaji se traduje hluboce zakořeněná víra, že ti, kteří zemřeli, se vždy vracejí do míst, v nichž se během života často pohybovali.

Torzem Mauijské střední školy má takto bloumat hned několik dávno zesnulých učitelů i žáků. A co je nejděsivější, občas prý přicházejí do bezprostředního kontaktu s živými!

Příběhy z těchto ruin mrazí. Skupina studentů, která se odvážila místo prozkoumat, zažila hrůzu. Jednoho z členů skupinky údajně začaly škrtit neviditelné ruce. Bylo to tak intenzivní, že se nemohl bránit a jen stěží unikl.

Jinde zas návštěvníci slyšeli srdceryvný dívčí pláč z prostorů, které kdysi sloužily jako toalety. Tyto zážitky jsou natolik intenzivní, že nutí k zamyšlení.

Mohl lovce duchů ve tmě škrtit skutečný člověk, nebo se jedná o projev skutečné nevysvětlitelné, temné síly? A patřil pláč jakési živé ženě, nebo duši uvězněné v bolestném momentu?

Ti, kteří zde podobné situace zažili, si to nemyslí. Jsou přesvědčeni, že se jedná o reziduální energii a neklidné duchy, kteří nemohou opustit místo, ke kterému byli připoutáni za života.

Ruiny Mauijské střední školy tak slouží jako portál do minulosti, kde se ozvěny tragédií a utrpení projevují fyzicky.

Ať už jde o prastarou havajskou víru v duchy, nebo jen o tragické události, které se zde odehrály, zchátralá budova na Maui zůstává místem, kam se odváží jen ti nejodvážnější lovci záhad.

Škola, která kdysi symbolizovala pokrok a vzdělání, se proměnila v děsivé místo, kde neviditelné temné síly dominují.