Městem se nese líbezný zvuk připomínající zurčící vodopád. Královna Semiramis přivoní  ke květu ibišku a ucítí sladce medovou vůni. „Domov,“ pomyslí si královna a její srdce zaplesá. Král je šťastný: „Odvedli jste vskutku znamenitou práci,“ obrátí se ke skupině zahradníků.

Nabukadnezar II. má vše, co si jen může úspěšný panovník přát. Chlubí se jedním vojenským úspěchem za druhým, vládne obrovské říši zvané Babylonie a svůj talent uplatňuje i ve stavitelství.

Kromě monumentálních hradeb chránících Babylon nechává kolem 6. století před Kristem postavit bájnou Věž jazyků. A ještě jednu stavbu, jež bude považována za jeden z divů světa a její existence bude zahalena pod rouškou tajemství.

Malý zádrhel

Babylonem se rozezní svatební zvony. Chrabrý bojovník a obávaný panovník si bere překrásnou Semiramis. Celé město je na nohou a všichni touží spatřit exotickou krásku z Médie. I král je jako vyměněný a ze své drahé nemůže spustit oči.

Po několikadenním svatebním veselí se život vrací zpět do zaběhlých kolejí. Nabukadnezar překypuje láskou a štěstím, ale Semiramis ne. „Co se děje, má drahá,“ naléhá opakovaně král, dokud nedostane odpověď.

Hory v Babyloně

„Chybí mi hory a naše rostliny, pane,“ říká se Semiramis svému králi. Nabukadnezar moc dobře ví, že babylonská poušť zdaleka není tak malebná jako domov jeho nevěsty a láme si hlavu nad tím, jak ji rozveselit. Povolává skupinu zahradníků a stavitelů.

„Chci, aby tady vyrostly zahrady a hory,“ nařizuje a doufá, že svou milovanou potěší. Pro námitky není prostor, všichni se dávají do práce.

Světový div

Budování zahrad se nedá utajit, takže Semiramis nedočkavě dohlíží na vznikající květinovou oázu. V jednom z největších měst, jaké kdy bylo postaveno, skutečně vyroste obrovská hora a stupňovité terasy dosahující výšky 25 metrů.

Na každé terase vznikne galerie hustě osázená těmi nejkrásnějšími exotickými rostlinami.

„Zahrady přesahovaly jedna přes druhou, některé zdroje dokonce naznačují, že mohly být zbudovány jako sloupové pavilony,“ uvádí doktor Chris Pelling z Oxfordské univerzity.

Bez vody to nepůjde

Po terasách stéká množství malých pramínků vody, aby měla zeleň potřebnou vláhu. Životodárná tekutina je čerpána důmyslným systémem pump až na samý vrcholek zahrad přímo z Eufratu.

„Dodnes se vědci nemohou shodnout, jak takový zavlažovací systém mohl vlastně vypadat,“ říká profesor Donald Wiseman z Londýnské univerzity. Zavlažovací pumpy by totiž musely vytlačit na vrchol zahrad přes  30 000 litrů vody denně!

Hérodotos mlčí

Verzí, jak Babyloňané dostávali vodu z Eufratu k zavlažování zahrad, je hned několik. Ovšem před historiky a vědci stojí palčivější otázka. Skutečně jeden ze sedmi divů světa existoval?

Tajemství kolem visutých zahrad přiživuje i fakt, že se o nich nezmiňují původní babylonské texty a řecký učenec a otec dějepisu o Semiramidiných zahradách nenapsal ani čárku.