Říká se o ní, že je jakousi pramatkou všech velkých konspiračních teorií. Záhadná složka nazvaná Gemstone se objevuje v USA v 70. letech a pořádně rozvíří společenské dění.

Naznačuje, že za oponou, kam už veřejnost nedohlédne, řídí Ameriku multimiliardář řeckého původu Aristoteles Onassis (1906–1975). Snaží se tehdy známému boháčovi jen někdo mstít a pošpinit jeho pověst? Nebo všechny konspirace o něm dávají až příliš velký smysl?

Prohibice je pojem používaný pro úplný zákaz alkoholu, z důvodů, že „je to droga ničící rodinný život a vedoucí k zločinnosti.“ Snad nikde nebyla realizována s takovou důsledností, jako v USA ve 20. a 30. letech.

Jenže místo idylického života v naprosté střízlivosti naopak kriminalita narůstá a městům vládnou mafie pašující alkoholické nápoje do svých tajných barů. Pije se ještě víc než kdykoliv předtím.

A právě zde má výrazně zbohatnout i Onassis, který se na obcházení zákona rovněž podílí, mimo jiné za výrazné pomoci Josepha Kennedyho (1888–1969), otce budoucího amerického prezidenta… Po skončení prohibice napojení na mafii zůstává, jen místo alkoholu se kšeftuje s kokainem a heroinem.

Právě Onassis má stát v čele skupiny mužů, která ze situace nejvíce těží, a po utichnutí bojů 2. světové války se zapojit i do dalších výnosných aktivit zvyšujících jeho moc.

Ovládnutí ropy i médií

Další krok k neoficiálnímu převzetí vlády nad děním v USA má Onassis podle složky Gemstone udělat v roce 1934. Tehdy přebírá kontrolu nad výraznou částí amerického ropného průmyslu a uzavírá dohodu s miliardářskou rodinou Rockefellerových a tzv.

Sedmi sestrami, tedy sedmi největšími ropnými společnostmi Spojených států. Jejich cílem je, aby od „černého zlata“ zcela odřízli Araby, své bohaté konkurenty v obchodování.

Onassis později uzavírá pochybné kontrakty s armádou USA, díky kterým získává lacino válečné lodě, nevyužívané po 2. světové válce. Těmi pak z Blízkého východu převáží přes oceán mnohem větší množství ropy než kdykoliv předtím.

V roce 1936 navíc Onassis ponouká movitého obchodníka Eugenea Meyera (1875–1959), dalšího společníka z dob prohibice, aby koupil prestižní noviny The Washington Post. Ve stejném období skupuje menší tiskoviny i několik mafiánských rodin.

Tahal Onassis v zákulisí za nitky, tak aby získal kontrolu nad tím, co se v tisku píše?

Atentát na JFK

O podivných okolnostech smrti zavraždění prezidenta Kennedyho se bez přehánění napsaly tisíce stran. Podle složky Gemstone za celým atentátem nestojí nikdo jiný, než Aristoteles Onassis.

Ten je prý nemile překvapen tím, že mu syn jeho bývalého společníka po zvolení nejde na ruku tak, jak doufal.

Vadí mu, že Kennedy brzdí plány atentátu na kubánského vůdce Fidela Castra (1926–2016), který v zemi po převzetí moci rozmetal Onassisovu síť kasín. A také ho štve, že mladý prezident odmítá podpořit vstup vojsk USA do války ve Vietnamu.

Prvnímu pokusu o atentát údajně Kennedy uniká 1. listopadu 1963, kdy se na poslední chvíli neobjeví na fotbalovém zápasu v Chicagu, jelikož se dozví, že je v nebezpečí.

O tři týdny později už takové štěstí nemá a umírá v Dallasu, zhroucený po zásazích ostřelovačů v náručí manželky Jackie (1929–1994).

Ve světle složky Gemstone působí neuvěřitelně, že právě Onassisovi řekne vdova Jackie roku 1968 „ano“ a stane se paní Onassisovou. Miliardář tak prý dodržel tradici řecké kultury – když zabiješ muže, musíš se pak postarat o jeho děti a vzít si jeho manželku.

Smrt číhá všude

Podle složky Gemstone předchází atentátu na Kennedyho ještě dvě důležité vraždy spojené s Onassisem.

První obětí je senátor Estes Kefauver (1903–1963), který má být otráven jablečným koláčem v době, kdy se chystá veřejně promluvit o pochybném charakteru Onassisových podnikatelských aktivit a jeho vlivu na politiku USA. Druhým mrtvým je Phil Graham (1915–1963), zeť Eugenea Meyera a zároveň spoluvlastník novin The Washington Post.

Velký fanoušek Kennedyho se prý dostal k informacím o plánovaném atentátu, jenže nedlouho na to je nalezen doma mrtvý, s prostřelenou hlavou. Nepřekvapivě je to označeno za sebevraždu, i vzhledem ke Grahamovým údajným psychickým problémům.

Stalo se oběma mužům osudným, že chtěli zkřížit Onassisovi plány? Nebo nám Gemstone říká zcela smyšlené, byť do sebe zapadající, konspirační teorie?