Domů     Záhady historie
Starý židovský hřbitov: Legenda plná nenávisti
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 12.7.2021
4.3tis
Hřbitov funguje do doby zastavení pohřbívání v roce 1787. Foto: Andreas Praefcke / Creative Commons – CC-BY-SA-3.0
327
SDÍLENÍ
4.3tis
ZOBRAZENÍ

Starý pražský židovský hřbitov je znám svou letitostí. Pověsti říkají, že na jeho místě bylo pohřebiště dokonce ještě předtím, než Přemyslovci osídlili Prahu. Pod jedním z kamenů má být pohřbená žena, která zemřela 100 let před založením Starého Města.

Hřbitov funguje do doby zastavení pohřbívání v roce 1787. Foto: Andreas Praefcke / Creative Commons – CC-BY-SA-3.0 Pomník Avigdora Kara, nejstarší náhrobní kámen na hřbitově. Foto: Geof / Creative Commons – CC-BY-SA-3.0 Tady se prý jednou za 100 let sejdou mudrci, aby se domluvili na tom, jak řídit svět. Foto: Musicaline / Creative Commons – CC-BY-SA-3.0

Důkazem mají být také náhrobky s letopočty 606 nebo 941. Je však známo, že v židovských zápisech dat bývá vynecháváno jedno číslo. Často se tak děje proto, aby bylo zabráněno poničení během protižidovských bouří.

Přesné datum založení hřbitova je tak neznámé. Nejstarším náhrobkem má být pomník Abigdora Kara z dubna roku 1439. Hřbitov přitom funguje do doby zastavení pohřbívání v roce 1787. Je v něm umístěno více než 12 000 náhrobních kamenů.

Posledním místem odpočinku se stane pro náboženského učence Jehudu ben Becalela (1525–1609), ale také pro obchodníka Maisela (1528–1601) nebo matematika a astronoma Davida Ganse (1541–1613). Hřbitov se však stal také prostorem pro řadu legend. A to často plných neštěstí a nenávisti.

Pomník Avigdora Kara, nejstarší náhrobní kámen na hřbitově. Foto: Geof / Creative Commons – CC-BY-SA-3.0

RAŠI, NESMRTELNÝ RABÍN

Pověst vypráví, že Šlomo ben Issak, zvaný také Raši (1040–1105), je cestovatel, rabín a velký vzdělanec, který vytvořil řadu vysvětlivek k Bibli a Talmudu. Ze své rodné Francie putuje do světa. Navštíví Itálii, Řecko, Palestinu, Egypt i Persii.

Nakonec ho osud zavane také do Prahy. A vyprávění říká, že pro svou moudrost a vzdělanost má rabín Raši také mnoho nepřátel. Někteří z nich ho obviňují z kacířství. Další pak usilují o jeho pád. Nenávist k němu naroste do takové podoby, že jednoho dne pronikne do jeho domu najatý vrah.

V ruce třímá dýku, kterou Rašimu probodne srdce. Rašiho manželka mu však ihned nalije do rány zázračný balzám a on se uzdraví. Chce se ale vyhnout dalším útokům a pronásledování. Rozhodne se proto, že se nechá prohlásit za mrtvého.

Pod náhrobek se svým jménem nechá pohřbít prázdnou rakev. Odchází pak do dalekých krajin, kde se prý živí jako vinař. A když nadejde jeho čas, konečně nalezne odpočinek. Místo je po mnoho let předmětem hledání.

Výsledky posledního bádání říkají, že se má jednat o židovský hřbitov ve francouzském Troyes. I když kdo ví, kde jeho ostatky skutečně leží.

Tady se prý jednou za 100 let sejdou mudrci, aby se domluvili na tom, jak řídit svět. Foto: Musicaline / Creative Commons – CC-BY-SA-3.0

PROTOKOLY SIONSKÝCH MUDRCŮ

Židovská pohřebiště jsou předmětem mnoha mýtů a legend. Starý židovský hřbitov nemá být spojovaný jen s ostatky zemřelých, ale mají na něj přicházet také živí. Alespoň to tvrdí ve své knize Biarritz spisovatel Hermann Goedsche (1815–1878).

Podle něj se jednou za 100 let sejdou na pražském židovském hřbitově židovští mudrci, aby se domluvili na tom, jak řídit svět. A je skutečně pravda, že v tomto případě jde o globální vliv. Avšak ve zcela jiné podobě!

Goedscheova kniha se stane významným zdrojem pro sepsání falzifikátu s názvem Protokoly sionských mudrců. Podvodný dokument, který slouží jako záminka pro nenávistné akty proti židům během 20. století. Právě jím obhajují nacisté fyzickou likvidaci více než 6 milionů židů během 2.

světové války. V roce 2010 vydává k tématu knihu Pražský hřbitov italský spisovatel a filozof Umberto Eco (*1932), aby ukázal, jak nenávistné a lživé teorie vznikají. A to i ve spojitosti s takovou nenápadnou půdou, jakou je pražský hřbitov.

Foto: Creative Commons – CC-BY-SA-3.0
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 1
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.5tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.7tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.9tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]