Oravský hrad, majestátní stavba na Slovensku, je nejen impozantním historickým místem, ale i dějištěm mnoha záhad. Příběhy o paranormálních jevech a tajemném světle lákají lovce duchů i záhadology z celého světa. Od samovolně se zavírajících dveří až po znepokojivé stíny a zvuky – co stojí za těmito jevy? Záhadné události nejsou ale výhradní jen pro Oravský hrad. Stejně tajemná zůstává historie Ča

Krutou hraběnku neuměl nikdo zastavit, nepomohlo, že je pětinásobnou matkou. O dvě z dětí však za tragických okolností přijde. Nehne s ní dokonce ani smrt milovaného muže. Mučením oslavuje jakékoli svátky, narozeniny dětí, nebo dokonce svatby! S nebohými těly si po svém řádění hlavu neláme. Některá skončí zakopána na hřbitově, ostatní jsou jen tak ledabyle ukryta na různých polích či v jámách.

Touží po věčném mládí a pro kapku krve neváhá bez mrknutí oka zabít. V červené tekutině spatřuje spásu a sílu. Služebné a poddané se před ní mají na pozoru. Aby ne, když je jednou z největších ženských vražedkyň, zapsaných dokonce i v Guinessově knize rekordů! Do dějin se tato na první pohled nevinná žena zapíše inkoustem s příměsí krve. Ačkoli žije v době, kdy světem cloumají války, sama neváh

Nedaleko města Kaplice v okrese Český Krumlov se na úzkém ostrohu v nadmořské výšce 533 metrů nad řekou Malší tyčí zřícenina hradu Pořešín. Název hradu je odvozen od křestního jména Pořeša, což znamená Pořešův hrad nebo dvůr. Na Pořešíně zřejmě žila stejně krutá paní, jako byly například Kateřina z Komárova nebo takzvaná Čachtická paní. Pověst vypráví, že za

Jednou z nejznámějších evropských vražedkyň je bezesporu uherská hraběnka Alžběta Báthoryová (1560–1614) známá jako čachtická paní. Toto pojmenování má vztah k čachtickému panství se stejnojmenným hradem na západním Slovensku. Báthoryová se však patrně mnoha vražd dopustila i na jiném místě, opět doslova za našimi humny. Její kruté činy děsí i obyvatele rakouské Vídně. Proč? [gallery ids="13348

Jednou z nejznámějších evropských vražedkyň je bezesporu uherská hraběnka Alžběta Báthoryová (1560-1614). Označujeme ji jako Čachtickou paní. Toto pojmenování má vztah k čachtickému panství se stejnojmenným hradem na západním Slovensku. Báthoryová se však patrně mnoha vražd dopustila i na jiném místě, opět doslova za našimi humny. Její kruté činy děsí i obyvatele rakouské Vídně. Proč? [gallery

Jen málo českých osobností je opředeno tolika záhadami jako pardubický šlechtic a nejvyšší český soudce z první poloviny 16. století Vojtěch z Pernštejna. Před smrtí se údajně stává obětí strašlivé kletby a dodnes se příliš neví, jak vlastně zemřel. A proč se stále oddaluje otevření jeho hrobky? Vážený soudce v taláru právě vyjmenovává zlo

Příběh „krvavé hraběnky“ Alžběty Báthoryové (1560-1614) nepřestává fascinovat ani po staletích. Jedna z konspiračních teorií tvrdí, že zvrhlá šlechtična nezemřela na Čachtickém hradu, ale po zinscenování vlastní smrti unikla z pevnosti tajnou chodbou. Alžběta Báthoryová čelila obvinění jako sériová vražedkyně. Nazývána je též Čachtick

Kobkou se rozléhá pláč dívky, jejíž tělo pokrývají popáleniny. Svázaná nebožačka se brzy stane další z obětí uherské hraběnky, známé také jako Čachtická paní. Vraždí tato sadistka i po své smrti?! Asi není potřeba do detailů popisovat notoricky známý osud grófky Erzsébet Báthory (1560 - 1614), alias Alžběty Báthoryové. Krvelačná šlechtična, která měla na svědomí snad až stovky zavražděných díve