Kyklopové, obři s jediným okem uprostřed čela, patří k nejvýraznějším postavám řecké mytologie. Antické prameny je líčí rozdílně – Homér je v Odysseji představuje jako divoké pastevce v čele s obrem Polyfémem, zatímco Hésiodos z nich činí mocné kováře bohů, kteří Diovi ukuli jeho blesky. Přestože Kyklopové patří do světa mýtů, moderní badatelé se pokoušejí odhalit, jaké skutečné jevy mohly vzni

Návraty z dalekých cest nejsou jednoduché. Příkladem je legendární Odyssea, ve které se jeden bájný rek vrací domů. Básnický bard Homér se pod tímto putováním kdysi podepsal, režisér Christopher Nolan tomu dal velkolepou filmovou podobu, na kterou se můžeme těšit již příští rok. Odyssea ve filmu ztvární herec Matt Damon. Otázkou zůstává, k j

Panovník ithackého království Odysseus odjíždí bojovat do trojské války. „Kdo tady teď bude vládnout?“ ptají se v tu chvíli dvořané. „Já,“ prohlásí rozhodným hlasem Odysseova manželka Pénelopé. Nikdo nechápe. Jak by žena mohla vládnout celému království? Opuštěná manželka se však rozhodne, že si zjedná pořádek a u poddaných si zajistí úctu pomocí vojska

Amazonky byly podle řecké mytologie národem bojovných žen, které se cvičily v boji a ponechávaly si veškerou moc nad veřejným životem. Skutečně existovaly? Podle Homéra se svými schopnostmi v boji zcela vyrovnaly každému muži. Údajně sídlily mezi Černým a Kaspickým mořem a byly zvány „Amazonky“, což ve starořečtině znamená „bez prsou“. [caption id="att

Německý filolog Friedrich August Wolf (1759–1824) se tváří rozrušeně. „Tady něco nehraje,“ říká během analýzy jazykového stylu slavných starořeckých eposů Ilias a Odyssea, které vypravují o trojské válce a následném putování řeckého bojovníka Odyssea zpátky domů na ostrov Ithaka.  Jak je možné, že mají obě díla tak odlišný sloh? A proč působí, jako by od

Jednou z nejznámějších postav literatury Blízkého a Středního východu je dozajista Sindibád – námořník, dobrodruh, cestovatel. Jeho příběhy jsou řazeny do cyklu Pohádek tisíce a jedné noci. Historickou kulisou pro toto půvabné vyprávění byla vláda mocného bagdádského chalífy Hárúna-ar Rašída (763-809). Existoval Sindibád? Byl to člověk z masa a krve?

Mýtický kmen Amazonek prý skutečně existoval! Dokazovat to mají historické spisy, které sepsali ti nejuznávanější starověcí autoři. Znamená to, že v minulosti po zemi skutečně chodily obávané válečnice, které se v boji bez problémů vyrovnaly mužům? Skupina vojáků narazí v pralese na hlouček několika spoře oděných dívek, které se kolem s

Kdo by neznal homérský epos Odyssea, ve kterém se jeho protagonista komplikovaně vrací z trójské války na rodný ostrov Ithaku. Cesta mu trvá plných deset let. Během ní navštíví hrdina Odysseus mnoho míst ve Středomoří. Objevila se však i výstřední teorie, že bájný rek doplul až do Irska. Odysseovo putování Středozemním mořem bylo vždy předmětem záj

Už od čítanek na základní škole berou všichni existenci slepého řeckého básníka Homéra jako hotovou záležitost. Nechávají se jeho slovy unášet do dávných časů, kdy ti největší hrdinové válčili u města Tróji. Skutečně ale žil? Výše zmíněné věci popisuje Homér v eposu Ilias. Stejně jako události poté, kdy se moudrý ithacký král Odysseus vracel skrze mnohé nesnáze

Nalézáme se v Epiru, oblasti, která je dnes rozdělena mezi Řecko a Albánii. Tohle místo dokázalo zastínit i slavnou věštírnu v Delfách. Vítejte v Dodóně, kde se již přinejmenším 2000 let před naším letopočtem uctívá bohyně země Gaia a později se tu věští s požehnáním božské Dione.     Kdo to je Dione? Nejslavnější z antických básníků, Hom