Říká se jí také „severská Mona Lisa“, a to v odkazu na slavný obraz Leonarda da Vinciho. Jedná se o dílo, které vytvořil nizozemský malíř Johannes Vermeer (1632-1675).

Dívka s perlou je nejen jeho nejslavnější prací, ale rovněž jedním z nejznámějších obrazů vůbec.

Prý lidé nedokážou dlouhou dobu odvrátit zrak od tohoto obrazu. Je to jen legenda? Nebo existuje na ploše mistrovského výtvarného díla něco, co nevědomky zkoumáme pohledem?

Výzkum obrazu

Obraz Dívka s perlou je záhadný po všech stránkách. Neví se, zda umělec pracoval s živým modelem, nebo maloval pouze představu. Záhadou je rovněž orientální oblečení, do kterého je dívka oblečena. Tajemná je také výrazná náušnice-perla.

Spekulovalo se, že se může jednat i o vyobrazení blíže neurčené biblické postavy. Do zkoumání obrazu se zapojili také vědci z Nizozemského institutu pro atomovou a molekulární fyziku (AMOLF) a další odborníci.

Cílem bylo zjistit, zda malíř maloval skutečnou osobu, nebo nějakou abstraktní tvář. Pozornost se soustředila i na náušnici-perlu.

Obraz Dívka s perlou je totiž skutečnou kulturní ikonou, která inspirovala vznik i řady jiných uměleckých děl. Jeho reflexi najdeme v literatuře i světě filmu. Navíc, je zde i legenda, že obraz nějakou nadpřirozenou silou poutá zvýšenou pozornost. Je to pravda, nebo jen pověst?

Neviditelný trojúhelník

Výzkum provedli odborníci na neurologii a psychiatrii. Ke slovu se dostaly i speciální přístroje pro elektroencefalografii (EEG). Ty umožňují zaznamenat časové změny elektrického potenciálu způsobeného mozkovou aktivitou.

Pokusy prokázaly, že pohled na tento obraz spustí zvláštní neurologický efekt, při kterém náš pohled putuje po neviditelném trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří rty dívky, její levé oko a perla.

Tento cyklus se několikrát opakuje, aniž by si to pozorovatel uvědomoval. Díky tomu se lidé na obraz Dívka s perlou dívají mnohem déle než na jiná výtvarná díla.

Doufejme, že podobný trik na nás nezkusí političtí marketéři u tváří na předvolebních plakátech, co říkáte?!