Netypický tvar pyramid je předmětem diskuzí dodnes.

„Ve stavebních prvcích se zřetelně projevuje hodnota Ludolfova čísla s přesností na několik desetinných míst, Pythagorova věta a mnoho trigonometrických údajů,“ popisuje badatel Zdeněk Krušina s tím, že Pythagoras a jeho kolegové tak možná shromáždili poznatky svých dávných předchůdců!

I když většina vědců nepřijímá myšlenku, že by tvar pyramidy mohl ovlivňovat rozklad organismu, objeví se na scéně ještě jeden muž – Karel Drbal.

Síla ostrá jako břitva

Drbal se nechá inspirovat předchozími pokusy, také použije zmenšené pyramidy a instaluje do nich žiletky. Břitvu vytáhne mnohem ostřejší. „Její ostří bylo dokonce stálejší. Mohu se s ní oholit klidně i stokrát za sebou,“ prohlašuje nadšeně.

Dokonce získá patent č. 91304 na zhotovení malých pyramidek – ostřičů čepelek!

Stavitel neznámý

Vědci jsou vůči údajným tajemným silám a podivným úkazům v pyramidách spíše skeptičtí. Kdo má pyramidy na svědomí? Jak je mohli lidé bez vyspělé techniky vlastně postavit?

V roce 1880 proměřuje pyramidy v Gíze britský archeolog W. M. Flinders Petrie.

Na odhalení tajemství pyramid pracuje neúnavně dlouhých 50 let svého života, ale nakonec konstatuje, že „řemeslníci, kteří zhotovili žulový sarkofág v Chufuvově pyramidě, měli k dispozici nástroje, které my teprve znovu a pracně objevujeme.“ Jak Egypťané zhotovili nástroje, jimiž dokázali opracovat materiály mnohem tvrdší než železo?

Jak to udělali?

Určitým vodítkem je Homérovo svědectví, který  tvrdí, že se na stavbě pyramidy podílelo 100 000 lidí a stavba trvala 20 let! Jak ale dělníci přemístili několikatunové vápencové kvádry? Stačila na to pouze lidská síla?

Své příznivce si získá takzvaná kolébková metoda. „Kolem kamenného kvádru mohla být přidělána čtyři dřevěná zařízení ve tvaru kolébek, takže kolem kvádru vytvořily ucelený kruh,“ popisuje již v 70. letech technik John Bush.

Pozůstatky podobných kolébkových mechanismů jsou skutečně v některých pyramidách objeveny! Mohli tedy staří Egypťané kvádry na místo určení kutálet?

Bez rampy to nepůjde

I přesto, že se kolébková metoda jeví jako funkční, nestačí na až 70tunové kvádry z Velké pyramidy! Egyptologové se shodují na použití různých ramp a kladek.

V tomto ohledu vítězí teorie amerického archeologa Scotta Hussey-Pailose, který dokáže pomocí jednoduchého kladkového zařízení přemístit tunový kvádr.

Nezdá se, že by Egypťané použili jen přímou rampu kolmo k pyramidě, spíše šlo o rampovou spirálu. Zajímavý je i nápad, že rampa byla doslova zakrojená do pyramidy.

„Tím by se ušetřila i spousta materiálu na její výstavbu,“ míní německý archeolog Dieter Arnold.