Nad podivnou primitivní stavbou, která byla objevena v jižní Francii, kroutí odborníci hlavou. Její stáří totiž odhadují na více než 175 tisíc let, a nemohl ji proto postavit člověk druhu Homo sapiens.

Kdo ji tedy v dávných časech vytvořil?

Tento překvapivý objev se podařil francouzským archeologům v jeskyni Bruniquel, která se nachází asi 60 kilometrů od města Toulouse. Jeskyně přilákala pozornost odborníků kvůli dvěma ohradám, vytvořeným z mnoha set ulámaných krápníků.

Ty byly pak vyrovnané do tvaru půlkruhu o průměru 7 a 15 metrů. Tato jednoduchá úprava interiéru jeskyně může mít v současnosti zásadní následky. Je totiž docela dobře možné, že kvůli tomuto objevu bude nutné přepsat učebnice dějepisu.

PŘÍLIŠ STARÉ NA ČLOVĚKA

Prvním z překvapivých zjištění je jednoznačně stáří stavby. Odborné datování ukázalo, že krápníky byly ulomeny před více než 175 tisíci lety. Tím ovšem vzniká pro archeology zásadní problém. Z toho, co víme, se totiž moderní člověk druhu Homo sapiens, který jako jediný by měl být schopný vytvořit takto sofistikovanou stavbu, dostal do Evropy teprve před 40 tisíci lety.

Stavbu tedy musel vytvořit někdo jiný. Ale kdo? Jako jediní připadají v úvahu neandertálci. Jiný druh člověka v této době v Evropě nežil. U nich ale žádná podobná stavba není doložena, a proto se předpokládalo, že něčeho takového nebyli schopni.

SKUPINOVÁ PRÁCE?

Druhým zajímavým poznatkem je složitost díla a jeho vzdálenost od vchodu do jeskyně. Archeologové spočítali, že celková váha téměř čtyř stovek ulámaných krápníků, které byly na stavbu použity, činí zhruba dvě tuny.

Jeden člověk by takové dílo tvořil velmi dlouho. Je tudíž pravděpodobné, že na stavbu byla potřeba početná skupina, která musela být také dobře organizována. Když část členů pracovala, někdo jiný se musel starat o zajištění potravy.

A navíc sama stavba se nachází až 300 metrů od vchodu do jeskyně, kde panovala naprostá tma. Bylo proto potřeba zajistit patřičné osvětlení. Odborníci v okolí navršených krápníků skutečně našli pozůstatky po ohništích, která byla důmyslně umístěna tak, aby svým světlem ozařovala celou jeskyni, což vyžadovalo určitou míru důvtipu.

Takové složité jednání je u neandertálců velice překvapivé.

SVATYNĚ, JÍDELNA ČI PORODNICE?

Další záhadou je účel této stavby. Vědci jen odhadují, že mohlo jít o jakési primitivní obřadní místo. Uvnitř kruhů totiž byly objeveny opálené kosti zvířat. Mohlo také jít o společnou jídelnu, kde se upravovalo maso pro celou skupinu.

A v neposlední řadě se mohlo jednat o jakousi pravěkou porodnici, kde neandertálské ženy přiváděly na svět své děti. Ať byl účel této stavby jakýkoliv, dá se očekávat, že bude nutné přehodnotit naši představu o pravěkých lidech.

Nález pravěké stavby v jeskyni Bruniquel nám ukazuje, že neandertálci byli mnohem chytřejší, než se dosud soudilo. Nebo byl dávným stavitelem někdo jiný? Mohlo jít o dosud neznámý druh předchůdců moderního člověka?

Autor článku: Michal Soukup